Popálenina u dítěte

Recenze

Popáleninový úraz je komplexní trauma vyvolané působením tepla, chemických látek, elektrického proudu nebo záření na kůži. Jde o jeden z nejčastějších úrazů u dětí. Incidence termických poranění v Evropě se pohybuje mezi 0,2–3/10 000 obyvatel, z toho připadá zhruba 40 % na dětský věk. Dominujícím mechanismem termického poranění v dětském věku je opaření horkými tekutinami (až 80 %), nejohroženější věkovou skupinou jsou děti pod 5 let.
Posuzování závažnosti popáleninového úrazu se odvíjí od zhodnocení 6 faktorů. Jsou to: věk; mechanismus úrazu; rozsah, hloubka a lokalizace popálenin; eventuální přidružené komorbidity/úrazy. Řádné zhodnocení těchto ukazatelů zajistí správné směřování pacienta na odpovídající pracoviště (ambulance, standardní lůžko chirurgického oddělení/popáleninového centra, JIP popáleninového centra, traumacentrum).
V rámci zajištění dětí se závažnými popáleninami je zásadní jak ošetření v PNP, tak časná neodkladná péče v nemocnici (48–72 hodin od úrazu). Cílem obou fází je vedle primárního ošetření popálených ploch zejména prevence/léčba hypovolemického šoku a adekvátní analgésie. Úvodní neodkladná terapie závažného popáleninového úrazu je ukončena dosažením hemodynamické stability pacienta. Předkládaný algoritmus Popálenina u dítěte je skvělý edukační materiál, na kterém si cestou vzorové kazuistiky mohou řešitelé krok po kroku projít nutné výše uvedené intervence potřebné k optimálnímu zajištění malého pacienta se závažným popáleninovým úrazem. Algoritmus logicky provází čtenáře od přednemocničního zajištění přes úvodní terapii na JIP až do stabilizace dítěte a v klíčových bodech doplňuje nezbytné informace a kalkulace nutné k adekvátnímu zajištění euvolemie a analgésie. Do algoritmu je zavzat i nezbytný chirurgický pohled. Jednotlivá doporučení tohoto přehledného minikurzu odpovídají současným standardům léčby dětí s popáleninami a dle mého názoru a na základě osobních zkušeností z praxe algoritmus hodnotím jako výbornou pomůcku pro všechny lékaře - jak pracujících v oboru dětské intenzivní péče, tak těch, kteří se rutinně s těmito traumaty nesetkávají.