Anestezie u plicních patologií
Autor: Veronika Tomášková, Kristýna Cahová, Vanda Hořínková
Instituce: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Lékařská disciplína: Akutní medicína
Klíčová slova: CHOPN | IPF | anestezie | dynamická hyperinflace
Vzdělávací úroveň: Základní úroveň | Pokročilá úroveň
Výukový algoritmus Anestezie u plicních patologií nabízí možnost řešení dvou případů rozdílných plicních onemocnění. Jedná se konkrétně o pacienta s CHOPN a pacienta s IPF, tedy s restrikčním plicním onemocněním. Algoritmus má za cíl zdůraznit důležitost předoperační přípravy pacienta a zároveň má poukázat na možné komplikace a jejich následné řešení, které mohou u pacientů s plicním onemocněním nastat.
Recenze
Chronická plicní onemocnění mají celosvětově narůstající četnost výskytu i závažnost průběhu. Během naší klinické praxe se tedy s nimi budeme setkávat stále častěji. Jedná se sice primárně o onemocnění plic, které ale mají významné mimoplicní účinky a na ty je také potřeba pamatovat během péče o pacienty s onemocněním plic. Na základě dominantního postižení plic lze chronické plicní onemocnění rozdělit na obstrukční a restrikční, nebo smíšené. Zjednodušeně lze říct, že u obstrukčního typu postižení jde o sníženou průchodnost bronchiálního stromu a u restrikčního postižení jde o zmenšení plochy plic, kde probíhá výměna plynů, za současného poklesu plicní poddajnosti. Z tohoto důvodu je odlišný i anesteziologický přístup v perioperačním období u pacientů postiženích některým typem plicního onemocnění. V tomto algoritmu byla za skupinu obstrukčních onemocnění vybraná CHOPN a za skupinu restrikčních onemocnění byla vybraná IPF. U obou ramen algoritmu jsou zdůrazněné nepodstatnější odlišnosti jak v předoperační přípravě, tak i v samotném vedení anestézie (farmakoterapie, UPV).
publikováno: 8. 5. 2020 | poslední úpravy: 1. 6. 2020