Anestezie u pacienta s DM

Recenze

Kontrola glykémie byla ještě před několika lety jedním z nejdiskutovanějších témat celé intenzivní medicíny a na velkých mezinárodních kongresech jí byly věnovány celé seke, dnes je bohužel toto téma postupně opouštěno. Přitom ale důvody, proč glykémii kontrolovat nijak nepominuly, stále je vysoká hladina krevního cukru pro buňky toxická a stále vyvolává poškození mitochondrií díky vyšší produkci peroxidů. Stále má hyperglykémie negativní vliv na myokard, renální funkce, stále má trombogenní efekt, poškozuje endotel, aktivuje systémový zánět a vede k infekčním komplikacím. Proč jí tedy nevěnujeme odpovídající pozornost? Protože ji nedokážeme spolehlivě, efektivně a bezpečně řídit. Protože to je náročné, časově, organizačně i technicky. To ale neznamená, že bychom měli hyperglykémii akceptovat. Není jistě nutné usilovat za každou cenu o těsnou kontrolu glykémie, ale na druhou stranu dnes existuje robustní a přesvědčivá evidence, že glykémie vyšší než 8,3 mmol/l (150 mg/dl) je již poškozující s prokazatelně negativním vlivem na morbiditu i mortalitu u diabetiků i nediabetiků, a že udržování glykémie v pásmu 8-10 mmo/l či snad i výše je zcela iracionální, a to i peroperačně.
Je proto velmi žádoucí, že tento algoritmus vede k zamyšlení nad perioperační kontrolou glykémie. Upozorňuje, že cílem předoperační i peroperační kontroly má být především snaha o stabilitu hladiny glykémie, s vyloučením velkých a rychlých výkyvů oběma směry. Protože právě příliš rychlé změny glykémie jsou zodpovědné za zvýšenou produkci mitochondriálních peroxidů a buněčné poškození.