Monitoring článků - březen 2014
Aktuální přehled odborné literatury v oblasti sepse.
Protokolovaná péče v časném septickém šoku: randomizovaná studie
The ProCESS Investigators - Donald M. Yealy, John A. Kellum, David T. Huang et al.
Před více než dekádou vedla dle jednocentricke studie časná cílená terapie (early goal-directed therapy - EGDT) u septických pacientů na oddělení urgentního příjmu s diagnózou těžké sepse a septického šoku při intervenovaných dle 6-hodinového protokolu EGDT intravenózními tekutinami, vazopresory, inotropiky a krevními trasfuzema k dosažení hemodynamických cílu k markatní redukci mortality ve srovnání s běžnou péči. Autoři testovali EGDT dle protokolu a její vliv na mortalitu. Celkem bylo zapojených 31 oddělení urgentního příjmu, kde byli pacienti randomizováni do tří skupin dle 6 hodinového léčebného protokolu: protokolovaná EGDT, protokolovaná standartní terapie bez zavedení centrálního venózního katetru, běžná péče. Primárním cílem byla 60-denní nemocniční mortalita. Dále byla testována superiorita protokolované EGDT ve srovnání s běžnou terapii. Celkem bylo zařazeno 1341 pacientů. Mortalita (60-denní) v skupině EGDT byla 21%, v protokolované standartní skupině byla 18,2% a v skupině s běžnou péči byla 18,9%. Nebyl identifikován žádný rozdíl mezi skupinama v 90-denní a 1-roční mortalitě, nebo potřebě orgánové podpory. Závěrem:protokolovaná resuscitační terapie septických pacientů na oddělení urgentního příjmu nevedla k zlepšení outcome.
Rating:18
Vyšší versus nižší cílový krevní tlak u pacientů v septickém šoku
Pierre Asfar, Ferhat Meziani, Jean-François Hamel et al.
Doporučení Surviving Sepsis Campaign je cílit střední arteriální tlak nad minimální hodnotu 65 mmHg během inciální fáze resuscitace pacientů v septickém šoku. Autoři v multicentrické randomizované studii sledovali 776 pacientů, kteří byli rozděleni do skuipny s nižším cíleným středním arteriálním tlakem (MAP) 65-70mmHg a do skupiny s vyšším MAP 80-85mmHg. Primárním cílem bylo zhodnotit 28-denní mortalitu. Nebyla sledována signifikantní diference v mortalite mezi skupinama na 28.den (36,6% mortalita v skupině 80-85mmHg a 34% mortalita v skupine 65-70mmHg). Mortalita se mezi skupinama dále nelíšila taky v periodě 90 dnů (43,8% 80-85mmhg skupině a 42,3% v 65-70mmHg skupině). Incidence nově diagnostikované fibrilace síňí byla signifikantně vyšší ve skupině 80-85mmHg. U pacientů s chronickou hypertenzí pacienti zařazeni do skupiny 80-85mmHg vyžadovali v měnším procentu RRT (renal replacement therapy), ve srovnání s hypertoniky v skupině 65-70mmHg, nicméně zavedení eliminačních metod nemělo vliv na mortalitu.
Rating:17
Nutrice v akutní fázi kritické nemoci
Michael P. Casaer and Greet Van den Berghe
Kriticky nemocní vyžadující orgánovou podporu v intenzivní péči trpí často nechutenstvím a jejich perorální příjem může být kompromitován na rozličně dlouhou dobu. V případě insuficientí dodávky makronutrientů v podobě enterální nebo parenterální výživy kriticky nemocní akumulují energetický deficit který vede k ztrátě netukové tkáně a tím k zhoršení outcome. Katabolická reakce u kriticky nemocných je výraznější ve srovnání s prostým hladověním u zdravých jedinců, protože energetický deficit je často znásoben kombinaci zánětlivé a stresové reakce. Závažná ztráta skeletální svalové hmoty a svalová slabost je asociovaná s prolongovanou potřebou umělé plicní ventilace a rehabilitací. Ve více studiích je stupeň energetického deficitu asociován s délkou pobytu v intenzivní péči, co je ve výsledku spojeno se zvýšeným rizikem infekčních komplikací a mortality. Autoři přináší rozsáhlé review aktuálních poznatků o výživě v akutním stavu kritické nemoci.
n engl j med 370;13 nejm.org march 27, 2014 1227
Rating:17
Ventilátorová pneumonie v intenzivní péči
Atul Ashok Kalanuria, Wendy Zai a Marek Mirski
Ventilátorová pneumonie (VAP) je definovaná jako vznik pneumonie v době 48-72 hod (nebo později) od endotracheální intubace. Je charakterizována přítomností nové, nebo progresivní infiltrace, známek systémové infekce (horečka, alterace počtu leukocytů), změna chrakteru sputa a detekcí kauzálních agens. VAP představuje přibližne polovinu případů HAP (hospital acquired pneumonia) - nemocniční mortalita. Vyskytuje se přibližně u 9-27% ventilovaných nemocných. Představuje druhou nejčastější nozokomiální infekci u pacientů v intenzivní péči a nejčastější nozokomiální infekci u ventilovaných pacientů. Odhadovaná mortalita VAP je 9-13%. Přibližně 50% přeskribovaných antibiotik v intenzivní péči je určených k léčbě VAP. Časná VAP je definovaná jako vznik pneumonie do 4dnů od endotracheální intubace a je většinou spůsobená dobře citlivým (ATB) patogenem na rozdíl od pozdní VAP která se sebou nese vyšší riziko MDR (multirezistentního) původce. Nezávislé rizikové faktory VAP byli identifikovány:mužské pohlaví, traumatický příjem a závažnost primárního patologického stavu.
Kalanuria et al. Critical Care 2014, 18:208
Rating:17
Efekt Levosimendanu na hemodynamiku, lokální cerebrální perfuzi, neuronální poškození a neuroinflamaci po asfyktické zástavě na animálním modelu
Robert F. Kelm, Jürgen Wagenführer, Henrike Bauer et al.
Navzdory pokroku v poresuscitační terapii, vysoká mortalita a morbidita zůstává hlavním klinickým problémem v poresuscitačním období. Post cardiac arrest syndrom ( poresuscitační syndrom) vzniká kombinací myokardiální dysfunkce, alterace mikrocirkulace, systémové zánětlivé odpovědi a neurologického poškození. Kalciový-senzitizér levosimendan byl dle dostupných klinických dat schopný zlepšit myokardiální funkci a iniciální resuscitační úspěšnost v terénu experimentální srdeční zástavy. Autoři testovali efekt levosimendanu na cerebrální perfuzi, neuronální poškození, neurologický outcome a zánětlivou reakci v době 24 hod od experimentální srdeční zástavy na animálním modelu. Léčba levosimendanem redukovala neurologické postižení a zlepšovala neurologický outcome po 24 hod od reperfuze a vedla k elevaci kardiálního indexu a lokálního cerebrálního průtoku.
Rating:16
Management perioperačního srdečního selhání
Sabri Soussi, Kais Chatti a Alexandre Mebazaa
Perioperační srdeční selhání může vzniknout jako důsledek rozličných inzultů a jeho léčba může významně varírovat v závislosti na mechanizmi jejího vzniku. Review článek k sumarizaci aktuálních poznatků a pokroků v terapii akutního srdečního selhání včetně léků (inotropika, diuretika) a mechanických zařízení ( mechanické asistenční přístroje, biventrikulární kardiostimulace, ultrafiltrace.
Z recentních meta-analýz levosimendan (kalciový senzitizér) vykazuje mortalitní benefit u kardiochirurgických pacientů
Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:140–145
Rating:17
Ultrazvuk v intenzivní péči
Ultrazvuk v akutní péči a intenzivní péči se během posledních let stal běžnou modalitou. Jeho možný přínos zůstává nicméně nedostatečně využit v perioperačním managementu kriticky nemocných pacientů. Cílem autorů je popsat možný přinos USG k identifikaci kardiálních, plicních patologických stavů. USG může být používán k identifikaci onemocnění dýchacích cest a cévních poruch/onemocnění. USG může být použit k okamžitému zhodnocení hemodynamicky nestabilního pacienta. Jsou k dispozici protokoly k použití USG během KPR. USG po posouzení stavu plic, může být použit k detekci pneumothoraxu, pleurálních efuzí, účinku recruimentu a zhodnocení funkce bránice a tím může přispět k rozhodnutí strategie k extubaci pacienta. Může být taky použit k potvrzení správneho umístnění endotracheální kanyly. Recentně je USG využíván ke kanylaci v.axillaris.
Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:123–132
Rating:17
Nízkodávkovaný hydrokortizon k terapii septického šoku vede k regresi šokového stavu, nicméně nevede k redukci 28-denní mortality:meta-analýza
Changsong Wang, Jiaxiao Sun, Juanjuan Zheng et al.
Role nízkodávkovaného hydrokortizonu k regresi šokového stavu v sepsi zůstává nejasná. Autoři v meta-analýze 8 studíí srovnávali účinek HCT na závažnost septického šoku a jeho vliv na 7-denní a 28-denní mortalitu.Závěrem: Ačkoliv terapie HCT vedla k regresi šokového stavu nevedla k redukci 28-denní mortality.
Rating:15
31.3.2014
