Monitoring článků - prosinec 2012
Aktuální přehled odborné literatury v oblasti sepse.
Pacienti v end-stage renal disease (ESRD, konečném stadiu renálního selhání) na ARO/JIP
N. Arulkumaran, N. M. P. Annear a M. Singer
Počty pacientů v konečném stádiu renálního selhání celosvětovo narůstají a kladou zvýšené nároky na zdravotní péči. Autoři přináší systematické review dostupných informací pro posouzení příčin příjmu na ARO/JIP, prediktorů mortality, krátkodobých a dlouhodobých outcome u ESRD pacientů přijatých do intenzivní péče. Nejčastější příčinou příjmu byla sepse a kardiovaskulární onemocnění.
British Journal of Anaesthesia 110 (1): 13–20 (2013)
Rating:15
ALI (acute lung injury) v hrudní chirurgii
Giorgio Della Rocca a Cecilia Coccia
Review článek k problematice vzniku ALI v návaznosti na hrudní chirurgický výkon. Mezi hlavní příčiny mortality pacientů po hrudní operaci patří vznik post-thorakotomické ALI. Patogeneze je multifaktoriální (předoperační stav pacienta, operaci-indukovaný zánět, VILI - ventilator induced lung injury, tekutinové přetížení a transfuze krevních derivátů). Cílem ventilace je minimalizovat plicní poškození, minimalizovat overdistension (nadměrné rozepětí alveolů) a střižné síly a zabezpečit dostatečnou oxygenaci. Protektivní ventilace není synonymem pro ventilaci s malými dechovými objemy, ale zahrnuje také ventilaci s použitím PEEP (pozitivního end-expiračního tlaku) , nížší inspirační frakce kyslíku FIO2, recruitment manévrů a nižších ventilačních tlaků.
Curr Opin Anesthesiol 2013, 26:40–46
Rating:16
Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) jako alternativní ventilační terapie
Ignacio Malagon a Donna Greenhalgh
Následkem epidemie H1N1se zvedl zájem o ECMO jako léčebnou metodu k terapii akutní respiračního selhání. Po technologickém pokroku je dnes ECMO doporučené jako konečná léčební metoda k léčbě akutního respiračního selhání. Výsledky poukazují na superioritu ECMO ve srovnání s konvenční ventilaci. Expanze indikací pro ECMO terapii zahrnuje ECMO jako most k transplantaci plic, použití u pacientů při vědomí, při transplantaci jater a použití ECMO u ARDS. Autoři přináší přehledné review k ohledně problematiky ECMO a jeho možného použití.
Curr Opin Anesthesiol 2013, 26:47–52
Rating:16
Kyslíková terapie v kritických stavech: těsná kontrola arteriální oxygenace a permisivní hypoxemie
Daniel Stuart Martin, Michael Patrick William Grocott
Management hypoxemie u nemocných v intenzivní péči je výzvou. Následky tkáňové hypoxie jsou dobře známy, nicméně o možných rizicích nadměrné suplementace kyslíku nebo jiných intervencí aplikovaných s cílem zmírnit hypoxemii je známo poměrně málo. Benefit dosažený úplnou normalizací arteriální hypoxemie může být převážen poškozením v důsledku aplikace vysokých koncentrací kyslíku a invazivních metod umělé plicní ventilace. Autoři přináší dvě nové myšlenky k tématu: 1. Těsná kontrola arteriální oxygenace, zahrnující individualizované cílení parciální arteriálního tlaku kyslíku nebo arteriální saturaci kyslíku s minimální variabilitou stanovených hodnot s cílem vyvarovat se nežádoucích účinků hypoxie, ale taky hyperoxie. 2. Permisivní hypoxemie: cílem je minimalizovat možné poškození vzniklé následkem obnovení tkáňové normoxie a současně zabránit tkáňové hypoxii. Tyto hypotézy vyžadují ověření v klinických studiích před jejich implementací do klinické praxe.
Rating:15
Extravascular Lung Water (extravaskulární plicní voda) je nezávislým prognostickým faktorem u pacientů s ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrom)
Mathieu Jozwiak, Serena Silva, Romain Persichini et al.
Retrospektivní studie na vzorku 200 pacientů s ARDS. Index extravaskulární vody a index plicní vaskulární permeability měřený pomocí transpulmonální termodiluce byly nezávislým prognostickým faktorem 28denní mortality u pacientů s ARDS.
Rating:16
Protidestičková léčba je asociovaná se sníženým rizikem plicního poškození následkem krevní transfuze (TRALI), MOF (Multiple Organ Failure) a mortality u traumatologických pacientů
Jeffrey N. Harr, Ernest E. Moore, Jeffrey Johnson et al.
Z výsledků studie plyne, že protidestičková léčba před traumatem je asociovaná s redukcí plicní dysfunkce, MOF a mortality u vysokorizikových traumatologických pacientů (tup = poranění) v návaznosti na krevní transfuzi. Výsledky poukazují na možnost úlohy trombocytů na vznik multiorgánové dysfunkce a její možné terapeutické ovlivnění.
Rating:16
Nové definice ALI (acute lung injury - akutního plicního poškození) a ARDS (acute respiratory distress syndrome)
Eduardo L.V. Costa a Marcelo B.P. Amato
Review aktuální Berlinské klasifikace ALI a ARDS.
Curr Opin Crit Care 2013
Rating:15
Tekutinový management u ARDS (acute respiratory distress syndrome)
Radu F. Neamu a Greg S. Martin
Review článek k aktuální tekutinové strategii u ARDS. Dynamický monitoring plicní tekutinové bilance by měl být implementovaný do terapeutických postupů léčby ARDS. Konzervativní tekutinová strategie se zdá být bezpečnou a vede k dobrým klinickým výsledkům, nicméně její dopad na kognitivní funkce by měl být předmětem dalšího zkoumaní, stejně jako role nových farmakologických agens a koloidů.
Curr Opin Crit Care 2013, 19:24–30
Rating:16
Nekonvenčí ventilace
Ricardo Luiz Cordioli, Evangelia Akoumianaki a Laurent Brochard
Umělá plicní ventilace je jednou z nejdůležitějších léčebných metod na ARO/JIP, nicméně může taky iatrogenizovat vznikem ventilator-induced lung injury (VILI), nebo taky jiným škodlivým způsobem. Pokrok v technice umožnil zavedení mnoha ventilačných režimů s cílem zlepšit výměnu plynů, redukovat VILI a zlepšit outcome pacientů. Review článeo nových a nekonvenčních ventilačních technikách a jejich možném použití v klinické praxi.
Curr Opin Crit Care 2013, 19:31–37
Rating:16
Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem-kontrolovaná studie: 40 mg/den atorvastatinu k redukci závažnosti sepse (ASEPSIS Trial)
Jaimin M Patel, Catherine Snaith, David R Thickett et al.
Randomizovaná studie na vzorku 100 pacientů k posouzení vlivu terapie atorvastatinem na možnou redukci progrese sepse. Pacienti v skupine s atorvastatinem měli signifikantně nižší progresi sepse do těžké sepse a septického šoku, mortalita, délka hospitalizace nebyli ovlivněny.
Rating:17
31.12.2012
