Monitoring článků - červenec 2014
Aktuální přehled odborné literatury v oblasti sepse.
Nové perorální antikaogulanciá: indikace, monitoring a léčba akutního krvácení
C. Fenger-Eriksen, A.-M. Münster a E. L. Grove
Nové perorální antikoagulanciá jako přímý inhibitor trombinu Dabigatran (Pradaxa®) a inhibitory faktoru Xa rivaroxaban (Xarelto®) a apixaban (Eliquis®) jsou aktuálně dostupné k profylaxi a léčbě trombembolické nemoci. Jsou alternativou warfarinu a poskytují stejný nebo dokonce lepší klinický outcome s redukci rutinného monitoringu léčby. Metody k měření účinné koncentrace léčiva jsou dostupné, nicméně korelace mezi plasmatickou koncentraci léčiva a rizikem krvácení není přesně stanovena. Standartní testování jako protrombinový čas (PT, INR) a aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT) nejsou dostatečně senzitivní k detekci inhibice trombinu nebo faktoru Xa, proto vzniká problém pří léčbě krvácení nebo nutnosti akutní chirurgické intervence u pacientů medikujících tyto léky. Aktuálně nejsou k dispozici antidota k reverzi účinků nových perorálních antikoagulancií, ačkoliv preklinické data poukazují na vyšší efektivitu protrombinového komplexu (PCC) ve srovnání s transfuzí plasmy.
Acta Anaesthesiol Scand 2014; 58: 651–659
Rating:17
Co je nového v managamentu kraniotraumatu v intenzivní péči?
Dhuleep S. Wijayatilake a Stephen J. Shepherd
Role monitoringu a managementu intrakraniálního tlaku (ICP) zůstává základním pilířem managementu kraniotraumatu v intenzivní péči v kombinaci s klinickým vyšetřením a zobrazovacími metodami. Autoři přináší review aktuálních doporučení a poznatků k terapii TBI (traumatic brain injury) v intenzivní péči.
Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000
Rating:16
Empirická antibiotická terapie v první hodině vede k redukci mortality u pacientů v těžké sepsi a v septickém šoku
Ricard Ferrer, Ignacio Martin-Loeches, Gary Phillips et al.
Retrospektivní analýza 28510 pacientů v těžké sepsi a v septickém šoku. Z celkového počtu bylo do studie zařazeno 17990 pacientů s diagnostikovanou sepsí a následně podanou ATB terapii. Celková nemocniční mortalita byla 29,7%. Z analýzy: zpoždení 1. dávky ATB terapie vedlo k signifikantnímu vzestupu mortality, byl identifikován lineární nárůst mortality s každou další hodinou zpoždění ATB terapie.
Crit Care Med 2014; 42:1749–1755
Rating:16
Dlouhodobá (10-letá) mortalita mladých pacientů s epizodou těžké sepse/ septického šoku je vyšší ve srovnání s populací non-septických kriticky nemocných a běžnou populací
Adam Linder, Daphne Guh, John H. Boyd et al.
Prospektivní kohortová studie na vzorku 2289 pacientů k srovnání mortality pacientů bez přidružených komorbidit s epizodou těžké sepse/septického šoku v anamnéze, non-septických kriticky nemocných a běžnou populací.Pacienti s epizodou těžké sepse měli vyšší sledovanou mortalitu v době 1-10 let, jejich mortalita byla signifikantně vyšší ve srovnání s běžnou populací. Mortalita pacientů po septické epizodě v době 1-10 let byla 30,5% ve srovnání s mortalitou nonseptických kriticky nemocných (22,1%) a kardiochirurgických pacientů (15,9%).
Rating:15
Cholesterol k predikci mortality nemocných s infekčním onemocněním
Katharina Biller, Peter Fae, Reinhard Germann et al.
Autoři sledovali sérové hodnoty prokalcitoninu (PCT), C-reaktivního proteinu (CRP) a cholesterolu. Přítomnost infekce byla definována dle kritérii CDC (Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci). Byla sledovaná nemocniční mortalita, komorbidity a závažnost sepse. U nepřeživších pacientů byla hodnota cholesterolu signifikantně nižší ve srovnání s přeživšími pacienty (69mg/dl vs. 96mg/dl). Nebyl identifikován žádný signifikantní rozdíl mezi hodnotama PCT a CRP u přeživších a nepřeživších pacientů- V kohortě pacientů s hladinou cholesterolu 50mg/dl a nižší byla mortalita 82% ve srovnání s kohortou pacientů s hladinou cholesterolu 100mg/dl a vyšší kde byla mortalita 21%. V kontrolní skupině bez přítomnosti infekce nebyl detekován žádny statický rozdíl mezi hodnotama cholesterolu, PCT a CRP u přeživších a nepřeživších. Nízká hodnota cholesterolu u pacientů s infekčním onemocněním má prognostickou hodnotu a může identifikovat rizikové pacienty již při příjmu.
SHOCK, Vol. 42, No. 2, pp. 129Y132, 2014
Rating:18
Srovnání odlišních diagnostických kritérií k diagnostice AKI (akutní renálního selhání) u kriticky nemocných
Xuying Luo, Li Jiang, Bin Du et al.
Recentně KDIGO (Kidney Disease: Improving Global Outcomes) schválilo novou definici a klasifikace AKI na podkladě RIFLE (Risk, Injury, Failure, Loss of kidney function a End-stage renal failure) a AKIN (Acute Kidney Injury network) kritérií nicméně srovnání tyhle tří klasifikací (KDIGO, AKIN, RIFLE) u kriticky nemocných chybí. Autoři prospektivně analyzovali 3107 pacientů přijatých do intenzivní péče při použití všech tří klasifikačních systémů. Incidence AKI dle RIFLE, AKIN a KDIGO byla 46,9%, 38,4% a 51%. Ve srovnání s pacienty bez AKI, nemocniční mortalita byla signifikantně vyšší u pacientů s AKI, dle RIFLE (27,8% vs. 7%), dle AKIN (32,2% versus 7,1%) a dle KDIGO (27,4% vs. 5,6%).
Závěrem: vyšší incidence AKI byla diagnostikována při aplikaci KDIGO kritérií. Pacienti s diagnózou AKI měli signifikantně vyšší nemocničnou mortalitu ve srovnání s pacienty bez AKI nezávisle od diagnostických kritérií. Ve srovnání s RIFLE, KDIGO lépe predikovalo nemocniční mortalitu.
Rating:16
1.8.2014
