Monitoring článků - červenec 2013
Aktuální přehled odborné literatury v oblasti sepse.
Acute Respiratory Distress Syndrome (ARDS) po spontáním intracerebrálním krvácení
Jonathan Elmer, Peter Hou, Susan R. Wilcox et al.
Acute respiratory distress syndrome (ARDS) je běžnou komplikací u kriticky nemocných pacientů v důsledků reakce na škodlivé stimuly. Autoři přináší retrospektivní kohortovou studii k posouzení incidence a rizikových faktorů vzniku ARDS v návaznosti na spontánní intracerebrální krvácení. Z celkového počtu pacientů 697 byla prevalence ARDS 27%. Statistickou analýzou indentifikované rizikové faktory byly: ventilace s vysokým dechovým objemem, mužské pohlaví, transfuze EBR a CŽP, vyšší kumulativní bilance tekutin, obezita, hypoxemie, acidóza, nikotinizmus, vazopresorická podpora. Nejvýznamnější rizikový faktor pro vznik ARDS a rizikový faktor nemocniční mortality byla ventilace s použitím vysokých dechových objemů.
Crit Care Med 2013; 41:1992–2001
Rating:18
Efekt na mikrocirkulaci u pacientů v septickém šoku léčených esmololem ke kontrole srdeční frekvence
Andrea Morelli, Abele Donati, Christian Ertmer et al.
Terapie β-blokátory vede ke kontrole srdeční frekvence a může potlačit nežádoucí efekt β-stimulujících katecholaminů u pacientů v septickém šoku. Nicméně jejich negativní chronotropní a inotropní efekt může potenciálně vést k nežádoucímu efektu snižení srdečního výdeje s následnou poruchou mikrocirkulace. Cílem prospektivní randomizované studie bylo zhodnotit efekt β-blokády navozenou β1-blokátorem esmololem k redukci srdeční frekvence pod 95/min u septických pacientů za sledování efektu na systémovou hemodynamiku a mikrocirkulaci. Z výsledků této pilotní studie (25 pacientů): použití titrované infuze esmololu k redukci srdeční frekvence u pacientů v septickém šoku bylo asociované se zachováním srdečního výdeje, bez ovlivnění mikrovaskulární cirkulace a redukci dávek noradrenalinu.
Rating:19
Intestinální výživa a riziko pneumonie u kriticky nemocných:systematické review a meta-analýza
Waleed Alhazzani, Abdulaziz Almasoud, Roman Jaeschke et al.
Z výsledků meta-analýzy 19 studií (1394 pacientů) plyne, že enterální (tenké střevo) výživa ve srovnání s gastrickou výživou vede k redukci rizika vzniku pneumonie u kriticky nemocných, bez ovlivnění mortality, délky hospitalizace v intenzivní péči a délky umělé plicní ventilace.
Critical Care 2013, 17:R127 doi:10.1186/cc12806
Rating:17
Kardiální index a dodávka kyslíku během umělé plicní ventilace s malými a velkými dechovými objemy: randomizovaná kontrolovaná studie
Giuseppe Natalini, Cosetta Minelli, Antonio Rosano et al.
Autoři přináší randomizovanou kontrolovanou studii u pacientů s ARDS ve srovnání účinků ventilace malými a velkými dechovými objemy a jejich vliv na kardiální index a dodávku kyslíku. Ventilace malými dechovými objemy vedla k nižším hodnotám pH, vyšším hodnotám PaCO2,
kardiální index a index dodávky kyslíku byl vyšší ve skupině s nižšími dechovými objemy. Výsledky studie podporují hypotézu pozitivní efekt ventilace s malými dechovými objemy u pacientů s ARDS. Tento pozitivní efekt může být částečně objasněn zlepšením hemodynamických parametrů. Zdá se, že mírny vzestup PaCO2 během ventilace s malými dechovými objemy predikuje zvýšení kardiálního indexu.
Critical Care 2013, 17:R146 doi:10.1186/cc12825
Rating:17
Kontinuální kontrola tlaku v manžetě tracheální kanyly k prevenci VAP (ventilátorem-asociovaná pneumonia) u kriticky nemocných pacientů:kde jsou důkazy?
Anahita Rouze a Saad Nseir
Ventilator-associated pneumonia (VAP) patří mezi nejčastější příčiny mortality a morbidity u kriticky nemocných pacientů. K její prevenci je popisovaných několik EBM doporučení, nicméně kontinuální kontrola tlaku v manžete tracheální kanyly (Pcuff) je v recentních doporučených zmiňovaná jenom zřídka. Periodické měření a úprava Pcuff je nepřesná a nedostatečná k udržovávaní Pcuff v cíleném rozmezí. Nedostatečně nafouknutá manžeta (Pcuff <20cmH2O) tracheální kanyly je jedním z nezávislých rizikových faktorů vzniku VAP cestou mikroaspirací kontaminovaných subglotických sekretů do dolních dýchacích cest. Existují dva typy přístrojů ke kontinuálnímu měření Pcuff: pneumatické a elektronické. I když oba typy prokázali efektivitu k udržování Pcuff v doporučeném rozmezí u kriticky nemocných pacientů, jenom pneumatické prokázali redukci mikroaspiraci a redukci incidence VAP. Kontinuální kontrola Pcuff je efektivní, jednoduchá časově nenáročná metoda, nicméně k prokázání jejich efektivity (VAP incidence, outcome pacientů, konzumpce ATB) je potřeba dalšího zkoumání před její zavedením do rutinné klinické praxe.
Curr Opin Crit Care 2013, 19:000–000
Rating:17
2.8.2013
