Monitoring článků - leden 2014
Aktuální přehled odborné literatury v oblasti sepse.
Srovnání efektu 5% albuminu, 6% hydroxyetylškrobu 130/0.4 a Ringer laktátu na krevní ztrátu a koagulaci po kardiochirurgické operaci
K. Skhirtladze, E. M. Base, A. Lassnigg et al.
Pacienti podstupující elektivní kardiochirurgickou operaci (celkem 240) byli randomizováni do skupin 5% albuminu (HA), 6% hydroxyetylškrobu (HES) a ringer laktátu (RL). Stropní množství intervenčního roztoku infuze bylo 50ml/kg/den. Medián kumulativní krevní ztráty (hrudní drén) byl srovnatelný ve všech sledovaných skupinách (HA: 835, HES: 700, and RL: 670 ml). 35% pacientů v skupině RL vyžadovalo krevní transfuzi ve srovnání s 62% v HA skupině a 64% v HES skupině. Signifikantně vyšší množství intervenční infuze vyžadovali pacienti v RL (krystaloidní) skupině. Perioperační tekutinová bilance byla HA skupině (2,5l) ve srovnání s HES (3,0l) a RL (2,8l) skupinou. Oba koloidy ovlivnili koagulaci a sílu koagula a vedli k mírné elevaci sérového kreatininu. Závěrem: navzdory stejné krevní ztrátě do hrudního drénu, koloidy negativně ovlivnili koagulaci a vedli k vyššímu stupni hemodiluce, která byla asociována s nutností vyššího množství krevních transfuzí ve srovnání s krystaloidní skupinou.
British Journal of Anaesthesia 112 (2): 255–64 (2014)
Rating:17
Management pacientů s TBI (traumatic brain injury) - kraniotraumatem
Margaret H. Lauerman a Deborah M. Stein
Management intrakraniálního tlaku je hlavním pilířem komplexní léčby TBI. Na vznik intrakraniální hypertenze (ICH) můžou přispívat i okolnosti mimo centrální nervovou soustavu. Autoři přináší review patofyziologie a aktuální terapie multikompertmentového syndromu (MCS). Elevace ICP může být asociovaná s elevací nitrobřišního tlaku (IAP) a dekompresní laparotomie u pacientů s elevací IAP a ICP může vést k redukci ICP. Podobně múže vést k vzestupu ICP elevace nitrohrudního tlaku ačkoliv nastavení ventilačních parametrů u pacientů s TBI a MCS zůstává nejasné. U multikompartmentového syndromu existuje korelace mezi intrakraniálním, nitrohrudním a intra-abdominálním tlakem, proto pacienti s TBI vyžadují komplexní péči kontroly ICP a zároveň minimalizace nitrohrudního a nitrobřišního tlaku.
Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000
Rating:16
Arteriální katetr jako zdroj infekce: systematické review a meta-analýza
John C. O’Horo, Dennis G. Maki, Anna E. Krupp a Nasia Safdar
Katétrové infekce krevního řečište (CRBI) jsou zdrojem signifikantních nákladů a nežádoucích následků. Arteriální katetry jsou běžné u kriticky nemocných a patří mezi často využívané vstupy (odběry, měření IBP). Autoři se zaměřili na prevalenci CRBI původem z arteriálního katetru. Celkem bylo do analýzy zahrnuto 49 studií. Prevalence CRBI byla signifikantně vyšší v podskupině pacientů u kterých byli testovány všechny invazivní vstupy ve srovnání s podskupinou kde byl testován jenom suspektní arteriální katetr. Femorální arteriální katetr byl asociován s vyšším rizikem infekce ve srovnání s radiálním. Závěrem: arteriální katetr je často nerozpoznaným zdrojem katétrové sepse. Preference punkce a.radialis oproti femorálnímu přístupu může vést k redukci CRBI.
Rating:15
Vyšší podíl spontánní ventilace zlepšuje plicní recruitment a redukuje globální stress/strain na experimentálním modelu ARDS
Andreas Güldner, Anja Braune, Nadja Carvalho et al.
Spontánní ventilace během časné fáze ARDS je kontroverzní. Bifázický pozitivní přetlak/ airway release ventilation (BIPAP/APRV) je běžně používanou modalitou, nicméně level spontánní ventilace k maximalizaci benefitu zůstává nejasný. Experimentálne ARDS bylo indukované plicní láváži solním roztokem na animálním modelu (prase). Vyšší podíl spontánní ventilace během BIPAP/APRV vedl k zlepšení oxygenace, snížení středního transpulmonálního tlaku (stress), redukce neventilované části plic, s minimální změnou v distribuci perfuze a snížením globálního strainu.
Anesthesiology 2014; 120:XX-XX
Rating:17
Terapeutická hypotermie a riziko infekce: systematické review a meta-analýza
Marjolein Geurts, Malcolm R. Macleod, Rainer Kollmar et al.
Meta-analýza 23 randomizovaných studií, celkem 2820 pacientů, z toho 1398 (49,6%) bylo léčených terapeutickou hypotermií. Z analýzy: u pacientů léčených terapeutickou hypotermií byl signifikantně vyšší výskyt pneumonie a sepse, nicméně prevalence infekce jako takové nebyla zvýšená.
Crit Care Med 2014; 42:231–242
Rating:16
Závažnost nozokomiální pneumonie v závislosti na etiologii
Marta Di Pasquale, Miquel Ferrer, Mariano Esperatti et al.
V prospektivní observační studii autoři zkoumali asociaci mezi závažnosti nozokomiální pneumonii a její mikrobiální etiologii a jestli závažnost nemoci může být použitá k cílené empirické antibiotické terapie. Celkem bylo zařazeno 343 pacientů s nozokomiální pneumonii, z toho 208 pacientů mělo ventilátorovou pneumonii (VAP). Původce pneumonie (etiologie) byl identifikován u 217 pacientů (63%). Nejčastějšími patogeny byli Pseudomonas aeruginosa, Enterobacteriaceae, a methicillin-sensitive and methicillinresistant Staphylococcus aureus Celkem 58 pacientů (17%) bylo infikovaných polyrezistentními kmeny. Kromě rozdílu v délce pobytu v intenzivní péči a vyšší mikrobiální perzistenci ke konci antibiotické terapie se skupina s multirezistentními kmeny nelíšila klinicky, zánětlivými parametry, závažnosti, mortalitou nebo outcome. Pacienti s vyšším skóre závažnosti onemocnění (Acute Physiology and Chronic Health Evaluation II – APACHE II a Sepsis-related Organ Failure Assessment - SOFA) a septickým šokem v iniciálním stádiu pneumonie měli signifikantně nižší 28-denní a 90-denní přežití a závažnější systémovou zánětlivou reakci. U pacientů s nozokomiální pneumonii se zdá být rozhodující závažnost onemocnění a ne etiologie. Při iniciaci empirické antibiotické terapie je potřeba zvážit rizikové faktory pro přítomnost multirezistentních kmenů a ne závažnost onemocnění.
Critt Care Med 2 014;42:303–312
Rating:16
Efektivnost a bezpečnost pronační polohy u ARDS: meta-analýza 11 randomizovaných studií
Umělá plicní ventilace v pronační poloze vedla k signifikantní redukci mortality u pacientů s těžkým ARDS. Dostatečná délka trvání pronační polohy byla asociovaná s redukcí mortality. Pronační poloha byla taky asociovaná s tlakovými dekubity a komplikace airway managementu.
Rating:18
Elevace troponinu v těžké sepsi a septickém šoku
Giora Landesberg, Allan S. Jaffe, Dan Gilon et al.
Sérová koncentrace troponinu predikuje mortalitu téměř u všech zkoumaných patologických stavů, včetně sepse. Příčina elevace troponinu v sepsi není dostatečně prozkoumaná. Prospektivní kohortová studie u na vzorce 106 pacientů během prvního dne těžké sepse nebo septického šoku k posouzení korelace echokardiografického nálezu, elevace troponinu a mortality. Diastolická dysfunkce levé komory a dilatace pravé komory byli nejlépe korelující echokardigrafické proměnné s koncentrací troponinu-T. Diastolická dysfunkce levé komory a systolická dysfunkce pravé komory u nemocných v těžké sepsi a v septickém šoku se zdá být příčinou asociace hladin troponinu a mortality.
Rating:16
Presepsin (solubilný CD14 subtyp), procalcitonin a predikce mortality v sepsi
Serge Masson, Pietro Caironi, Eberhard Spanuth et al.
Sepse zůstává hlavní příčinou mortality u kriticky nemocných. Vzniká následkem komplexní interakce infekčního mikroorganizmu a imunitním systémem, která ovlivňuje klinický outcome. Autoři testovali prognostickou hodnotu presepsinu (sCD14-ST), nového biomarkru bakteriální infekce a jeho srovnání s prokalcitoninem. Retrospektivní studie zahrňující celkem 100 pacientů (50 přeživších a 50 fatálních případů sepse). Hodnota presepsinu v 1.dnu byla signifikantně vyšší u následně zemřelých oproti přeživším, nicméně hodnoty prokalcitoninu se ve skupinách signifikantně nelíšili. Hodnoty presepsinu byli u v průběhu nemoci signifikantně odlišné v skupinách, pokles hodnot prokalcitoninu byl obdobný u obou skupin. Hodnota presepsinu byla jedinná nezávislá proměná asociovaná s 28-denní mortalitou. Hodnoty presepsinu mohou poskytovat užitečnou prognostickou informaci u pacientů v těžké sepsi a septickém šoku.
Critical Care 2014, 18:R6 doi:10.1186/cc13183
Rating:18
Kontinuální versus intermitentní eliminační metody na outcome kriticky nemocných pacientů s AKI (CONVINT)
Joerg C Schefold , Stephan von Haehling , Rene Pschowski et al.
V prospektivní randomizované studii srovnávali autoři vliv intemitentní hemodialýzy nebo kontinuální veno-venózní hemofiltrace u pacientů s AKI (akutním selhání ledvin). Celkem bylo zařazených 252 pacientů, kteří byli následně randomizováni do 2 skupin (CVVH, IHD). Mezi skupinami nebyli signifikantní rozdíly v závažnosti nemoci, věku, pohlaví, nebo suspektní příčině vzniku AKI. Mezi skupinama nebyl signifikantní rozdíl v 14-, 30-denní a celkové nemocniční mortalitě.
Critical Care 2014, 18:R11 doi:10.1186/cc13188
Rating:17
31.1.2014
