Monitoring článků - únor 2014

Koncentrát protrombinového komplexu a specifické antidotum dabigatranu jsou účinné k reverzi účinku dabigatranu na experimentálním modelu

Oliver Grottke, Joanne van Ryn, Henri Spronk a Rolf Rossaint

Nové antikoagulancia jsou efektivní alternativou k warfarinu, nicméně aktuálně nejsou k dispozici žádné efektivní antidota k reverzi jejich účinku při život ohožujícím krvácení (ŽOK) nebo emergentním chirurgickém výkonu. Na experimentálním animálním modelu traumatu testovali autoři schopnost koncentrátu protrombinového komplexu (PCC), aktivovaného PCC, rekombinantníhofaktoru rVII a specifického antidota aDabi-Fab k reverzi antikoagulačního efektu dabigatranu.PCC, aPCC, aDabi-Fab, ne však rFII vedli k normalizaci protrombinového času a reverzi účinku dabigatranu na tromboelastometrii. Normalizaci aPTT bylo dosaženo jenom podáním aDabi-Fab. Plasmatická koncetrace (aktivita) dabigatranu zůstala elevovaná po podání PCC a rFVII, nicméně pokles hladiny byl dosažen aplikaci aDabi-Fab. Závěrem: PCC a aPCC byli efektivní k redukci antikoagulační aktivity dabigatranu, nicméně jedině aDabi-Fab vedla k kompletní korekci všech koagulačních parametrů a současně k redukci plasmatické koncetrace dabigatranu. Aplikace rFVII neměla signifikantní efekt.

Grottke et al. Critical Care 2014, 18:R27

Rating:16

Klinický outcome, prediktory a prevalence poruchy adenohypofýzy následkem kraniotraumatu: systematické review

François Lauzier, Alexis F. Turgeon, Amélie Boutin et al.

Meta-analýza 66 studií (5 386 pacientů) k evaluaci outcome, predikci a prevalenci poruch adenohypofýzy následkem TBI. Výsledek: perzistentní porucha adenohypofýzy byla přítomna u přibližně jedné třetiny pacientů s kraniotraumatem. Prediktory dysfunkce byli vyšší věk, závažnost kraniotraumatu, lebeční fraktura.

Crit Care Med 2014; 42:712–721

Rating:15

Umělá plicní ventilace s nízkym dechovým objemem u kriticky nemocných bez ARDS: systematické review a meta-analýza

Ary Serpa Neto, Liselotte Nagtzaam a Marcus J. Schultz

Umělá plicní ventilace s malým dechovým objemem je prokazatelně přínosem u pacientů s ARDS. Zůstává nejasné, jestli z protektivní ventilace profitují i pacienti bez ARDS. Preklinické studie (animální) bez výjimky potvrzují, že aplikace protektivní ventilace (nízky dechový objem) u subjektů bez preexitujícího plicního poškození vede k redukci nežádoucích účinků UPV. Tyto výsledky preklinických studií jsou v souladu s evidencí pocházející z klinických humánních studií u pacientů bez ARDS, které demonstrují silní potenciální benefit protektivní ventilace k prevenci plicních komplikací a zlepšení outcome. Důkazy nicméně majoritně pochází z nerandomizovaných studíí a obavy taky spůsobují absence selekce protektivní ventilace v podmínkach ARO/JIP, protože definovaná strategie může také vést k zvýšení potřeby sedace a svalové relaxace.
Závěrem: Protektivní ventilace s nízkym dechovým objemem vede k redukci plicních komplikací, nicméně je zde akutní potřeba randomizovaných kontrolovaných studií k posouzení vlivu na outcome všech ventilovaných pacientů v intenzivní péči bez ARDS.

Curr Opin Crit Care 2014, 20:25–32

Rating:17

Biomarkery ARDS

Alexandra Binnie, Jennifer L.Y. Tsang a Claudia C. dos Santos

Review akutních biomarkerů ARDS. Ačkoliv více potenciálních biomarkrů bylo testovaných k diagnostice, léčbě a prognóze ARDS, výsledky jsou rozporuplné a "troponin" ARDS je pořád k nalezení. Cílem dalších klinických studíí je definovat vzájemný vztah mezi biologickým/patofyziologickým procesem a klinickým outcome a dále expandovat v terapii možnostech léčby ARDS.

Curr Opin Crit Care 2014, 20:47–55

Rating:16

Cirkulující glukosaminoglykany v septickém šoku

A. Nelson, I. Berkestedt a M. Bodelsson

Glukosaminoglykany (GAG) jsou polysacharidy nesoucí negativní náboj, které se nachází například na vnitřní straně cév ve formě heparansulfátu (HS) a kyseliny hyaluronové (HA), v intersticiu jako HA a v neutrofilech a plasmě jako HA a chondroitinsulfát (CS). Celková plasmatická hladina GAG je zvýšená u pacientů v septickém šoku, nicméně jejich původ a patofyziologický dopad je nejasný. Autoři srovnávali plasmatické hladiny HS, HA, CS a keratansulfátu (KS) u pacientů v septickém šoku a u pacientů v kontrolní skupině. Medián hladin HS a HA byl u pacientů v septickém šoku 4krát vyšší ve srovnání s kontrolní skupinou a hladiny byli vyšší u nepreživších. Medián CS byl srovnatelný o obou sledovaných skupin a hladiny KS byli mírně snížené u septických pacientů. Hladiny HS a HA dále korelovali s hladinami interleukinu-6 a interleukinu-10. Elevace hladin HS a HA může být parciálně vysvětlen cévním poškozením v septickém šoku.

Acta Anaesthesiol Scand 2014; 58: 36–43

Rating:16

Časná terapie amiodaronem během KPR a v poresuscitačním období na animálním modelu

G. Karlis, N. Iacovidou, P. Lelovas et al.

Cílem studie bylo srovnat účinost kombinované terapie adrenalin + amiodaron ve srovnání s adrenalinem v terénu prolongované fibrilace komor na animálním modelu. Časné podání amiodaronu nevedlo k zlepšení ROSC nebo 48-hodinového outcome a bylo asociované se zhoršením hemodynamiky.

Acta Anaesthesiol Scand 2014; 58: 114–122

Rating:16

Fluid responsiveness predikovaní elevací PEEP u septických pacientů

E. Wilkman, A. Kuitunen1,, V. Pettilä a M. Varpula

Zhodnocení a predikce pozitivní odpovědi pacient a na tekutinovou terapii/resuscitaci je často obtížné. Invazivní plnící tlaky nejsou spolehlivým indikátorem preloadu a pozitivní odpovědi na tekutinovou výzvu (fluid responsiveness). Dynamické proměnné mohou být nespolehlivé v terénu arytmií nebo v přítomnosti spontánní dechové aktivity. Elevace PEEP vede ke kardiorespirační interakci, která může být užitečná k identifikaci hypovolémie. Autoři zkoumali efekt elevace PEEP u 20 septickcýh uměle ventilovancýh pacientů. Během elevace PEEP z hodnoty 10cm H20 na hodnotu 20cmH20 byli sledované parametry: střední arteriální tlak, systolický a pulzový tlak, centrální venózní tlak, tlak v zaklinění. Pozitivní odpověd na tekutinovou výzvu byla definována jako vzestup o srdečního výdeje 15 a více %. Pokles středního arteriálního tlaku (MAP) při elevaci PEEP predikoval fluid responsiveness.
Závěrem: U septických pacientů, absence poklesu MAP při elevaci PEEP může být použito k identifikaci non-responderů na tekutinovou výzvu.

Acta Anaesthesiol Scand 2014; 58: 27–35

Rating:18

Hyperkapnie redukuje ventilátorem asociovanou diafragmatickou atrofii

Willem-Jan M Schellekens , Hieronymus WH van Hees, Matthijs Kox et al

Diafragmatická atrofie a slabost následkem prolongované umělé plicní ventilace může přispívat k obtížnemu weaningu. Hyperkapnie je široce akceptovaným vedlejším efektem protektivní ventilace s malým dechovým objemem, nicméně není znám vztah mezi hyperkapnii a jejím efektem na funkci respiračních svalů. Intervenční animální studie k posouzení vztahu hyperkapnie na funkční status bránice. U mechanicky ventilovaných potkanů byla redukovaná síla kontrace bránice o 22%, hladiny zánětlivých cytokinů byli elevovány u skupiny s umělou plicní ventilací nicméně vzestup nebyl přítomen u skupiny umělá plicní ventilace s hyperkapnii. Závěrem: Hyperkapnie má protektivní efekt a částečně blokuje nežádoucí efekt umělé plicní ventilace na bránici.

Critical Care 2014, 18:R28 doi:10.1186/cc13719

Rating:17

Plasmatický adrenomedullin je asociován s mortalitou a potřebou vazopresorů u pacientů v sepsi

Rossella Marino, Joachim Struck, Alan S Maisel et al.

Mortalita pacientů v těžké sepsi a septickém šoku zůstává vysoká. Adrenomedullin (ADM) má centrální roli při iniciaci hyperdynamické odpovědi během časné fáze sepse. Pilotní studie poukazují na asociaci hladiny plasmatického ADM a závažnosti onemocnění. Autoři měřili hladiny plasmatického ADM u 101 pacientů v sepsi při příjmu a 4. den. Hladiny ADM byli asociované s Apache II skóre a byli asociované s 28-denní mortalitou. Hladiny ADM negativně korelovali s hodnotou středního arteriálního tlaku (MAP) a identifikovali pacienty s vazopresorickou podporou.
Závěrem: U pacientů v sepsi, těžké sepsi nebo septickém šoku byli plasmatické hladiny ADM asociované se závažnosti onemocnění, potřebou vazopresorické podpory a 28-denní mortality.

Critical Care 2014, 18:R34 doi:10.1186/cc13731

Rating:19

28.2.2014

Zpět