Monitoring článků - duben 2014
Aktuální přehled odborné literatury v oblasti sepse.
Zvládnutí traumatického krvácení: koncept „goal directed“ primární péče
Herbert Schöchl a Christoph J. Schlimp
Srovnání podávání erythrocytárních a trombocytárních koncentrátů a čerstvé mražené plazmy v definovaném poměru na straně jedné a koncentrátů prothrombinového komplexu, fibrinogenu a antifibrinolytik na straně druhé jako dvou existujících postupů v managementu hemorhagického šoku a traumatem indukované koagulopatie. V prvním případě je definování optimálního poměru složek ještě stále předmětem výzkumu. Při masivním transfuzním protokolu nutno kromě obecných rizik transfuzí počítat rovněž s riziky vysokoobjemových transfuzí především s ARDS. Dostupnost metod TEG, ROTEM na straně druhé umožňuje individualizovaně léčit koagulopatii pomocí dostupných koncentrátů. Tento postup umožňuje včas odhalit u traumat často přítomnou primarní hyperfibrinolýzu, cíleně substituovat fibrinogen, podpořit iniciaci koagula nebo omezit výskyt trombotických komplikací. Vliv na outcome této poměrně nové individualizované strategie zatím nelze zhodnotit.
Anesthesia and analgesia, 2014, XX: 1 - 10
Rating:19
Spolehlivost a přesnost neinvazivního a invazivního měření arteriálního krevního tlaku: systematické review a meta-analýza
Sang-Hyun Kim, Marc Lilot, Kulraj S. Sidhu et al.
Cílem analýzy bolo porovnat spolehlivost a přesnost měření arteriálního krevního tlaku kontinuální neinvazivní a invazivní metodou. Celkem bylo do analýzy zahrnuto 28 studií (919 pacientů). Z analýzy plyne, že míra spolehlivosti kontinuálního neinvazivního měření arteriálního tlaku nedosáhla předem stanovenou akceptovatelnou odchylku. Výsledek může mít dopad na klinické situace kde je neinvazivní kontinuální měření krevního tlaku použito k cílení další terapeutické intervence.
Anesthesiology 2014;120:1080-97
Rating:15
Predikce rizika vzniku pooperačního plicního poškození u vysoce rizikových chirurgických pacientů: multicentrická kohortová studie
Daryl J. Kor, Ravi K. Lingineni, Ognjen Gajic et al.
ARDS (Acute respiratory distress syndrome) je závažnou pooperační komplikací. Ačkoliv prevence zůstává prioritou, neschopnost identifikovat rizikové pacienty je bariérou dalšímu progresu. Autoři přináši sekundární analýzu multicentrické prospektivní studie a modifikaci SLIP modelu (chirurgické predikce plicního poškození) k identifikaci rizikových faktorů vzniku pooperačního plicního poškození u vysoce rizikových chirurgických pacientů.Z celkového počtu 1 562 sledovaných pacientů se ARDS vyvinulo u 117 (7,5%). Celkem bylo identifikovaných 9 nezávislých rizikových faktorů: sepse, operační výkon na aortě, vysoce riziková kardiochirurgická operace, emergentní operace, cirhóza, příjem pacienta mimo místa pobytu, tachypnoe, Fi02 >35% a Sat02 ˂95.
Anesthesiology 2014; 120:1168-81
Rating:16
Perioperační fibrilace síňí
Ivan Philip, Clarisse Berroeta a Isabelle Leblanc
Léčebný management fibrilace síňí (FISI) se markantně měnil v průběhu posledních let. Je to důsledek hlubších znalostí patofyziologie a rizikových faktorů, lepší stratifikace rizika trombembolismu a rizika krvácení, měnícím se antikoagulačním managementem a vývojem nových antiarytmik. Předoperační identifikace rizikových pacientů je důležitá k eventuální ß-blokádě k prevenci jejího vzniku. Při pooperační vzniku FISI je u oběhově nestabilních pacientů preferována kardioverze a nejčastěji užívaným lékem je amiodaron. Vzhledem na transientní charakter pooperační FISI a riziko pooperačního masivního krvácení je antikoagulační léčba v časném pooperačním období otázna. Perioperační management pacientů s chronickou antikoagulační terapií má být výsledkem zhodnocení rizika trombembolických komplikací a rizika pooperačního krvácení. Nové antikoagulační léky nabízí potenciálně bezpečnější profil vůči běžným látkám, nicméně jejich management v perioperačním období zůstává nejasný. Fisi jako komplexní syndrom vyžaduje individualizovaný přístup.
Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000
Rating:16
Tukové emulze a klinický outcome kriticky nemocných
Christina E. Edmunds, Rebecca A. Brody, J. Scott Parrott et al.
Sekundární analýza multicentrické prospektivní studie k posouzení vlivu rozličných lipidových emulzí na klinický outcome kriticky nemocných. Do studie byli zařazeni pacienti přijati do intenzivní péče na více jak 72 hod, vyžadovali UPV min. 48hod, suplementovali parenterální výživu 5 a více dnů, typ lipidové emluze se neměnil v průběhu péče. U pacientů medikujících olivový neby rybí olej ve srovnání se skupinou bez lipidové emulze, měli pacienti v lipidové skupině kratší dobu hospitalizace. Při srovnání skupiny sojového oleje a skupiny s olivovým a rybím olejem měli pacienti ve druhé skupině kratší dobu ventilační podpory a dobu hospitalizace.
Závěrem: použití alternativních lipidových emulzí k parenterální výživě obzvláště obsahujících olivový a rybí olej bylo asociováno se zlepšením klinického outcome.
Crit Care Med 2014; 42:1168–1177
Rating:16
Dlouhodobé přežití pacientů s těžkým ARDS vyžadující rescue postupy pro refrakterní hypoxemii
Nita Khandelwal, Catherine L. Hough, Aasthaa Bansal et al.
Cílem studie bylo porovnat dlouhodobé přežití pacientů s těžkým ARDS a refrakterní hypoxemií s nutností implementace rescue postupů (prone pozice, inhalace NO, inhalace epoprostenolu). Z celkového počtu 428 pacientů splňujícíh inclusion kritéria 62 pacientů (14%) vyžadovalo implementaci rescue postupů. Pao2/Fio2 v době příjmu bylo srovnatelné ve skupině s konvenční terapii a v skupině s rescue postupy, nicméně v intervalu 72 hodin byl zaznamenán signifikantní pokles indexu u pacientů s rescue postupy. Celkové 3-leté přežití sledované kohorty bylo 85%. Závěrem: navzdory vysoké nemocniční mortalitě pacientů s ARDS, dlouhodobé přežití pacientů s těžkým ARDS po propuštění je relativně příznivý . Pacienti vyžadující implementaci rescue postupů měli vyšší nemocniční mortalitu, nicméně přeživší pacienti po propuštění měli dlouhodobý outcome srovntelný s pacienty ze skupiny s konvenční terapii.
Rating:16
Časné podání hydrokortisonu v substituční dávce v septickém šoku: dopad na outcome a imunitní reakci
Chrysostomos S. Katsenos, Anastasia N. Antonopoulou, Efterpi N. Apostolidou et al.
Autoři testovali efekt časného podání hydrokortisonu v subtituční dávce na vývoj klinického stavu pacientů a uvolnění plasmatických cytokinů. Celkem bylo zařazeno 170 pacientů v septickém šoku léčených nízkodávkovaným HCT (substituční dávka). Produkce TNF- α byla signifikantně nižší u všech pacientů medikujících HCT. U pacientů v septickém šoku časná iniciace terapie HCT vedla k zlepšení outcome.
Rating:16
Kortikosteroidy a delirium u pacientů s ALI
Matthew P. Schreiber, Elizabeth Colantuoni, Oscar J. Bienvenu et al.
Delirium je běžnou komplikací u kriticky nemocných uměle ventilovaných pacientů a je asociované s krátko- a dlouhodobou morbiditou a mortalitou. Systémová terapie kortikoidy je taky běžným terapeutickým postupem v intenzivní péči. Mimo intenzivní péče je terapie kortikoidy spojena s rizikem zvýšeného výskytu delíria, nicméně v podmínkach intenzivní péče není táto asociace dostatečně objasněna. Autoři sledovali výskyt deliria u pacientů s ALI medikujícich kortikosteroidy. Z celkového počtu 520 pacientů splnilo dle validovaného Confusion Assessment metody 330 (64%) pacientů kritéria přítomnosti deliria v intervalu minimálně 2 následujíci dny. Po analýze rizikových faktorů, byla systémová léčba kortikoidy asociovaná se signifikantním přechodem z non-delirantního stavu do stavu deliria.
Rating:17
Parenterální suplementace glutaminu v u kriticky nemocných: systematické review
Paul E Wischmeyer, Rupinder Dhaliwal, Michele McCall et al.
Potenciální benefit parenterální suplementace glutaminu (GLN) patří mezi nejčastěji studované témy ve výživě kriticky nemocných. Cílem review je inkorporace recentních dat a jejich srovnání s dřívějšími poznatky. Celkem bylo zařazeno 26 studií (2 484 pacientů) sledujících parenterální suplementaci glutaminu. GLN vedla k redukci celkové a nemocniční mortality. GLN dále vedla k redukci infekčních komplikací a délce pobytu v intenzivní péči a redukci délky hospitalizace. Parenterální suplementace glutaminu jako komponenta nutriční podpory by měla být zvažována jako léčebný postup zlepšující outcome kriticky nemocných.
Critical Care 2014, 18:R76 doi:10.1186/cc13836
Rating:18
Kontinuální monitoring tlaku v manžetě endotracheální kanyly vede k protekci VAP (ventilátorové pneumonie)
Leonardo Lorente, María Lecuona , Alejandro Jiménez et al.
Autoři srovnávali efektivitu kontinuálního monitoringu tlaku v endotracheální kanyle ve srovnání s intermitentním měřením k redukci výskytu ventilátorové pneumonie u pacientů na umělé plicní ventilaci. Ve skupině s kontinuálním měřením (150 pacientů) byla nižší incidence výskytu VAP ve srovnání se skupinou s intermitentním měřením (134 pacientů). Kontinuální meření tlaku v manžetě ETK v kombinaci s drenážním systémem subglotického prostoru byli identifikovány jako protektivní faktory vzniku VAP.
Critical Care 2014, 18:R77 doi:10.1186/cc13837
Rating:17
2.5.2014
