Monitoring článků - prosinec 2014

Perioperační terapie statiny u pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem: review

B. A. deWaal, M. P. Buise a A. A. J. van Zundert

Terapie statiny vykazuje benefit v rámci primární a sekundární prevence kardiovaskulární morbidity a tím potenciálně zlepšujě outcome pacientů v perioperačním období. Autoři analyzovali celkem 16 randomizovaných studií (2275 pacientů) věnujících se perioperační terapie statiny. Z analýzy vedla terapie statiny k signifikantní redukci mortality, infarktu myokardu, perioperační atriální fibrilace a délky hospitalizace. V podskupině nekardiochirurgických pacientů vedla medikace statiny k redukci incidence mortality a myokardiálního infarktu. Závěrem: iniciace léčby statiny v perioperačním období u kardiochirurgických pacientů u pacientů bez chronické medikace statiny je na zvážení anesteziologa a může představovat benefit. U nekardiochirurgických pacientů jsou aktuálně nekonzistentní data k vyslovení doporučení.

British Journal of Anaesthesia 114 (1): 44–52 (2015)

Rating:17

Doporučený postup analgezie a sedace dospělých pacientů v intenzivní péči (ČSIM)

Pracovní skupina: Černý Vladimír, Gabrhelík Tomáš, Herold Ivan, Mach Dušan, Matějovič Martin, Stibor Bronislav

V předloženém dokumentu jsou uvedeny hlavní zásady České společnosti intenzivní medicíny ČLS JEP (ČSIM) pro poskytování analgezie a sedace u dospělých pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní péče (IP). Text vychází z práce Barra J. et al. z dostupných publikovaných odborných zdrojů k dané problematice a názorů členů autorského kolektivu. Implementace v textu formulovaných doporučení musí být vždy zvažována v aktuálním klinickém kontextu a z pohledu poměru přínosu a rizika jednotlivých konkrétních postupů. Dokument nenahrazuje základní odborné zdroje dané problematiky a neuvádí povinnosti zdravotnických pracovníků určené jinými zákonnými či profesními normami.

Anest. intenziv. Med., 25, 2014, č. 5, s. 392–396

Rating:19

Progesteron v terapii traumatického poranění mozku

David W. Wright, Sharon D. Yeatts, Robert Silbergleit et al.

Traumatické poranění mozku (TBI) patří celosvětově k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity. Progesteron vykazoval zlepšení neurologického outcome v četných experimentálním pokusech a v časných fázích dvou studií u pacientů s TBI. Autoři testovali v dvojitě zaslepené studii efekt progesteronu ve srovnání s placebem na outcome pacientů s TBI. Terapie byla iniciována do 4 hodin od traumatu a trvala 96 hodin. Efektivita byla definována jako 10% vzestup pacientů s pozitivním outcome (Glagow outcome score v době 6 měsíců od traumatu). Sekundární outcome byla mortalita a Disability Rating Scale score. Celkem bylo do studie zařazeno 882 pacientů z celkem plánovaných 1140, studie byla zastavena pro nesplnění primárního outcome. Obě skupiny byly srovnatelné s mediánem věku 35 let, 73,7% bylo mužů a střední hodnota ISS byla 24.4. Nejčastější příčina TBI byla autonehoda. Nebyl identifikován žádný rozdíl v outcome mezi skupinamia a v progesteronové skupině byl vyšší výskyt flebitidy a tromboflebitidy.

N Engl J Med 2014; 371:2457-2466

Rating:16

Distenzibilita jugulární vény k predikci pozitivní odpovědi na tekutinovou výzvu (fluid responsiveness) u septických pacientů

Fabio Guarracino, Baldassarre Ferro, Francesco Forfori et al.

Cílem studie bylo zhodnotit distenzibilitu a šířku v.jugularis interna (IJV) jako prediktor fluid responsiveness u mechanicky ventilovaných pacientů. Hemodynamické data byli sledovány systémem Most Care ®, včetně kardiálního indexu (CI) (L/min/M2), srdeční frekvence, středního arteriálního tlaku (MAP) (mmHg), centrálního venózního tlaku (CVP) (mmHg) a variability pulzového tlaku (PPV) společně s ultrazvukovým zobrazením distensibility IJV (%) (maximální anerioposteriórní diametr v inspíriu a minimální expirační průměr/ minimální expirační průměr x 100). Pozitivní odpověď na tekutinovou výzvu 7ml/kg krystaloidního roztoku byla definovaná jako vzestup CI o 15% a více. Z celkového počtu 50 pacientů, bylo 30 respondérů, kteří se prezentovali vyšší distendibilitou VJI a PPV před tekutinovou výzvou. IJV distenzibilita více jak 18% před podáním tekutin vykazovala 80% senzitivitu a 85% specificitu predikce fluid responsiveness. Kombinace IVJ distenzibility více jak 9,7% a PPV přes 12% vedla k predikci fluidresponsiveness se 100% senzitivitou a 95% specificitou.
Závěrem: IVJ distenzibilita je přesná, jednoduchá a neinvazivní metoda k predikci pozitivní odpovědi na tekutinovou výzvu u mechanicky ventilovaných septických s porovnatelnou přesnosti s PPV.

Critical Care 2014, 18:647 doi:10.1186/s13054-014-0647-1

Rating:16

Metylglyoxal jako biomarker pacientů v septickém šoku: observační studie

Thorsten Brenner, Thomas Fleming, Florian Uhle et al.

Role reaktivních karbonylových zbytků jako methylglyoxal (MG) byla v kontextu septických syndromů přehlížená. Cílem observační studie bylo zhodnotit roli MG jako časný diagnostický a prognostický marker septických syndromů.Celkem bylo sledovaných 120 pacientů, 60 pacientů v septickém šoku, 30 pooperačních (kontrolních) pacientů a 30 zdravých dobrovolníků. Kromě hladiny MG byla souběžně sledována plasmatická hladina prokalcitoninu, C-reaktivního proteinu, solubilního CD14 a interleukinu-6. Pacienti v septickém šoku měli ve všech měřeních signifikantně vyšší hladiny MG ve srovnání se skupinou pooperačních kontrol. MG jako biomarker byl schopný identifikovat septické pacienty senzitivněji ve srovnání c PCT, CRP, CD-14 a taky ve srovnání s IL-6. Zároveň hladiny MG byla signifikantně vyšší u nepřeživších pacientů ve srovnání s přeživšími.
Záverěm: MG jako biomarker sepse je schopný monitorovat začátek, rozvoj a remisi sepse a vykazoval větší citlivost ve srovnání s rutinně používanými diagnostickými markery.

Critical Care 2014, 18:683 doi:10.1186/s13054-014-0683-x

Rating:18

Srovnání efektu albuminu a krystaloidů na mortalitu pacientů v těžké sepsi a septickém šoku: meta-analýza

Jing-Yuan Xu, Qi-Hong Chen, Jian-Feng Xie et al.

Cílem meta-analýzy bylo zhodnotit efekt albuminu ve srovnání s krystaloidy u pacientů v těžké sepsi a septickém šoku. Celkem bylo zařazeno 3658 pacientů v těžké sepsi a 2180 pacientů v septickém šoku (5 studií). Ve srovnání s krystaloidy byl identifikován trend redukce 90-denní mortality u pacientů v těžké sepsi resuscitovaných albuminem. U pacientů v septickém šoku vedla resuscitace albuminem k signifikantní redukci 90-denní mortality. Ve srovnání s fyziologickým roztokem vedla resuscitace albuminem k mírnému zlepšení celkového outcome pacientů v těžké sepsi a v septickém šoku.

Critical Care 2014, 18:702 doi:10.1186/s13054-014-0702-y

Rating:16

Arteriální hyperoxie a mortalita u kriticky nemocných pacientů: systematické review a meta-analýza

Elisa Damiani, Erica Adrario, Massimo Girardis et al.

Arteriální hyperoxie a její potenciální negativní účinky je v poslední době často zkoumané téma. Autoři přináší review 17 studií k posouzení efektu hyperoxie na outcome pacientů.
Z analýzy: Hyperoxie byla asociovaná se zvýšenou mortalitou ve skupinách pacientů v poresuscitační péči (srdeční zástava), s CMP a traumatickým poraněním mozku. Výsledky jsou nicméně limitovány vysokou heterogenitou analyzovaných studií.

Critical Care 2014, 18:711 doi:10.1186/s13054-014-0711-x

Rating:15

Inhibitory protonové pumpy zvyšují riziko nozokomiální infekce Clostridium difficile u kriticky nemocných pacientů

Jeffrey F Barletta a David A Sclar

Medikace inhibitorů protónové pumpy (PPI) byla asociovaná s rizikem infekce Clostridium difficile (CDI), nicméně data u kriticky nemocných pacientů jsou limitované. Autoři retrospektivně sledovali 408 pacientů (Multiparameter Intelligent Monitoring in Intensive Care II database ) a analyzovali délku medikace PPI jako potenciální rizikový faktor vzniku CDI. Z celkového počtu pacientů 81% medikovalo PPI. Dlouhodobá medikace PPI byla v skupině s CDI 83% vs. 73% v kontrolní skupině. Jako rizikové faktory vzniku CDI byli identifikovány léčba ATB a PPI.

Critical Care 2014, 18:714 doi:10.1186/s13054-014-0714-7

Rating:15

1.1.2015

Zpět