Monitoring článků - srpen 2012

Update v managementu intrakraniálního tlaku u traumatického poškození mozku

Dhuleep S. Wijayatilake, Stephen J. Shepherd, a Peter Sherren

Efektivní neurointenzivní péče spolu s časovanou a indikovanou neurochirurgickou intervencí můžou znamenat signifikantní zlepšení outcome. V managementu intrakraniálního tlaku na ARO/JIP zůstavají některé nejasnosti, proto autoři přináší přehledný review článek recentní literatury k danému tématu. Léčba elevovaného intrakraniálního tlaku by měla začít už v přednemocniční fázi. Lékař v přednemocniční péči může přispět k zlepšení outcome i jinak než managementem dýchacích cest. Rutinní chlazení pacientů zhoršuje respirační outcome s minimálním zlepšením neurologických výsledků. Použití monitorace oxygenace mozkové tkáňě je rozšířené a stále více používané k vedení managementu. Dekompresní kraniektomie ve stadiu refrakterní intrakraniální hypertenze byla asociovaná se špatným funkčním outcome, aktuálně probíha rozsáhlá multicentrická studie ke srovnání dekompresní kraniektomie a barbiturátového komatu.

Curr Opin Anesthesiol 2012, 25:000–000

Rating:15

Efekt tekutinové resuscitace syntetickými koloidy nebo krystaloidy na reverzi šoku, tekutinovou bilanci a outcome pacientů v težké sepsi

Ole Bayer, Konrad Reinhart, Matthias Kohl et al.

Prospektivní studie účinků koloidů a krystaloidů v léčbě šoku. Hlavním cílem tekutinové resuscitace byl čas potřebný k reverzi šoku (sérový laktát <2.2 mmol/L a vysazení vazopresorické podpory). Hemodynamické cíle byly: MAP(mean arterial pressure) >70 mm Hg; ScvO2 <70%; CVP (central venous pressure) >8 mm Hg. Z koloidů byly použity hydroxyetylškrob a želatina. Čas potřebný k reverzi šoku byl srovnatelný ve všech skupinách. Ve skupině s krystaloidy by potřebná dávka tekutin vyšší v prvních 4 dnech (poměr tekutin 1,4:1 [krystaloidy:hydroxyetylškob] a 1,1:1 [krystaloidy:želatina]). Po 5 dnech byli pacienti ve skupině s krystaloidy ve více negativní bilanci. Použití koloidů bylo nezávislým rizikovým faktorem pro AKI (acute kidney injury) a pacienti léčení jenom koloidy spotřebovali signifikantně více allogenních krevních derivátů.

Crit Care Med 2012; 40:2543–2551

Rating:17

Asociace mezi systémovou kortikoidní terapii a outcome pacientů s nozokomiální pneumonii

Otavio Tavares Ranzani, Miquel Ferrer, Mariano Esperatti et al.

Terapie kortikoidy je frekventovaná u kriticky nemocných, nicméně je dostupných málo informací o efektu kortikoidní terapie u pacientů s nozokomiální infekcí. Autoři přináší prospektivní studii na dané téma na vzorku 316 pacientů. 40% (125) pacientů užívalo kortikoidy v době nástupu pneumonie. Navzdory shodným základním klinickým známkám závažnosti onemocnění v obou skupinách, terapie kortikoidy vedla ke snížení 28denního přežití a snížila celkovou zánětlivou odpověď. Závěr: u kriticky nemocných pacientů by měla být kortikoidní léčba indikovaná po pečlivé úvaze, protože tato léčba je silně asociovaná se zvýšeným rizikem úmrtí na nozokomiální pneumonii v prostředí intenzivní péče. Snížení celkové zánětlivé odpovědi může vést ke zpoždení klinického podezření na nozokomiální pneumonii a následné léčbě.

Crit Care Med 2012; 40:2552–2561

Rating:15

Hyperkapnická acidóza zmírňujě VILI (ventilation-induced lung injury) cestou nukleární faktoru-κB

Maya Contreras, Bilal Ansari, Gerard Curley et al.

Prospektivní randomizovaná studie na animálním modelu k posouzení hyperkapnické acidózy na VILI. Závěr: Hyperkapnická acidóza zmírňujě VILI (ventilation induced lung injury) nezávisle na závažnosti poškození a snižuje epiteliální poškození cestou nukleárního faktoru-κB.

Crit Care Med 2012; 40:2622–2630

Rating:16

Nebulizovaný hypertonický fyziologický roztok zmírňuje ALI (acute lung injury) následkem traumatu nebo hemoragického šoku cestou inhibice matrixové metalloproteinázy-13

Max Wohlauer, Ernest E. Moore, Christopher C. Silliman et al.

Cílem autorů v této animální studii bylo podrobit analýze hypotézu, že inhalace aerosolu hypertonického fyziologického roztoku na začátku resuscitace sníži výskyt ALI prostřednictvím snížení uvolňování proinflamatórních mediátorů epiteliálního (plicního) původu.
Z výsledků plyne, že použití inhalovaného aerosolu hypertonického fyziologického roztoku vedlo k zmírnění postšokového ALI a jeví se jako zajímavá nová klinická strategie k léčbě ALI/ARDS.

Crit Care Med 2012; 40:2647–2653

Rating:18

Angiopoietin-2 může přispívat k MODS (multiorgan dysfunction) a mortalitě u pacientů v sepsi

Sascha David, Aditi Mukherjee, Chandra C. Ghosh et al.

Zvýšená permeabilita a zánět endotelia v sepsi není dostatečně objasněn. Autoři ve studii na animálním modelu testovali hypotézu, že angiopoetin-2 jako parciální antagonista endoteliálního stabilizujícího faktoru Tie-2 secernovým endoteliem přispívá ke zhošenému outcome. U myší s jedinou funkční alelou pro angiopoetin-2 byla ALI (acute lung injury) a AKI (acute kidney injury) lehčího stupně, dále byl zaznamenán menší kapilární leak a menší tkáňový zánět. U lidských pacientů na urgentním příjmu se suspekcí na infekci byla hladina angiopoetinu-2 signifikantně elevována během první hodiny léčby. Hladiny angiopoetinu-2 během první hodiny byly přímo úměrné závažnosti onemocnění a jejich další růst byl zaznamenán u nepřeživších (nonsurvivors) pacientů, dále predikovaly vznik šoku a úmrtí. Lidské septické sérum dále poškozovalo bariérovou funkci mikrovaskulárních endoteliálních buňek, efekt, který je plně neutralizovatelný monoklonální protilátkou pro angiopoetin-2.

Crit Care Med 2012 Vol. 40, No. 11

Rating:19

Časný management akutního dekompenzovaného srdečního selhání

Richard L. Summers a Sarah Sterling

Přehledný review článek k tématu aktuního dekompenzovaného srdečního selhání.

Curr Opin Crit Care 2012, 18:301–307

Rating:15

Metformin zmirňujě ventilator-induced lung injury

George Tsaknis, Ilias I Siempos, Petros Kopterides

Výskyt ALI u diabetiků je nižší než u nediabetiků - fakt, který můžeme připsat na vrub antidiabetické medikaci včetně metforminu. Autoři přináší prospektivní animální studii k posouzení eventuálního benefitu předchozí léčby metfominem na snižení incidence ALI. Z výsledků plyne, že metfomin vede k zachování alveolární kapilární permeability a tím ke snížení závažnosti ALI ve sledovaném modelu.

Critical Care 2012, 16:R134 http://ccforum.com/content/16/4/R134

Rating:16

Interleukin-6 je nejlepší prediktor 30-denní mortality u pacientů s kardiogením šokem po infarktu myokardu

René P Andrié, Ulrich M Becher, Ricarda Frommold et al.

Kardiogenní šok je vedoucí příčinou úmrtí hospitalizovaných pacientů s infarktem myokardu. Systémová zánětlivá reakce s následnou vazodilatací je pozorovaná u velké části pacientů s kardiogenním šokem a může přispívat ke zvýšené mortalitě. Cílem této prospektivní studie na vzorku 87 pacientů bylo zhodnotit prediktivní roli biomarkerů NtproBNP, PCT, IL-6.Ze sledovaných biomarkerů měl IL-6 nejsilnější asociaci s 30denní mortalitou.

Critical Care 2012, 16:R152 doi:10.1186/cc11467

Rating:16

Diacerhein zmírňuje zánětlivou reakci a zvyšuje přežití v experimentálním septickém modelu

Kelly L Calisto, Angélica CA Camacho, Francine C Mittestainer et al.

Hyperglykémie a inzulinová rezistence jsou asociované s negativním outcome u pacientů v sepsi. I když pečlivá kontrola glykémie cílenou inzulínovou terapií vede k redukci mortality a morbidity, efekt intenzivní inzulínové terapie u pacientů v těžké sepsi zůstává kontroverzní z důvodu zvýšeného rizika vzniku hypoglykémie a jejich následných nežádoucích účinků. Recentní poznatky o diacerheinu, látce se silným antiinflamatorním účinkem, ukazují, že taky zvyšuje senzitivitu inzulinu prostřednictvím reverze chronického subklinického zánětu. Autoři v prospektivní studii na animálním modelu sledovali účinek diacerheinu na experimentálním modelu sepse. Diacerhein vedl k zvýšení přežití a zmírnění zánětlivé reakce se signifikantním efektem na inzulinovou senzitivitu.

Critical Care 2012, 16:R158 doi:10.1186/cc11478

Rating:18

24.8.2012

Zpět