Monitoring článků - září 2013
Aktuální přehled odborné literatury v oblasti sepse.
Antikoagulační terapie u pacientů s traumatickým poškozením mozku
Eva-Verena Schaible a Serge C. Thal
Spornou otázkou v léčbě traumatického poškození mozku (TBI) zůstává indikace a načasování antikoagulační profylaxe. Dále je vzrůstající trend pacientů s traumatických poškozením mozku na antikoagulační léčbě. Ačkoliv existuje jasná evidence zvýšeného rizika žilní trombózy a plicní embolizace u traumatizovaných pacientů bez profylaktické antikoagulace, nejsou k dispozici přesné doporučení a standardizované klinické guidelines. Přehledné review k dostupné evidenci post-traumatické profylaktické antikoagulace a managementu u pacientů s předhospitalizační antikoagulační terapii. Z výsledku EBM plyne: nefarmakologická profylaxe jako pneumatická komprese, nízkodávkovaný nefrakcionovaný heparin a nízkodávkovaný LMWH jsou dle studií efektivní k tromboprofylaxi. Když kontrolní CT vyšetření a klinické neurologické vyšetření nepopisují progresi stavu za 24 hodin od iniciální diagnostiky nezvyšuje profylaktická antikoagulace riziko progrese krvácení a zdá se proto bezpečná u pacientů s TBI. Stratifikační skóre k identifikaci nízko, středně a vysoko rizikových (riziko spontáního mozkového krvácení) pacientů s TBI může vést k časné tromboprofylaxi při udržení vhodného risk-benefit poměru. V současné době stratifikačné skóre vyžadují validaci prospektivními studiemi. Proto aktuálně před nasazením časné tromboprofylaxe je nutno provést kontrolní CT sken.
Curr Opin Anesthesiol 2013, 26:529–534
Rating:16
Psychometrická analýza skórování sedace u kriticky nemocných
Bryce R. H. Robinson, Melanie Berube, Juliana Barr et al.
Ve světle dostupné EBM evidence Richmond Agitation-Sedation Scale (RSAS) a Sedation-Agitation Scale (SAS) jsou nejvhodnější a nespolehlivější skŕovácí systémy u pacientů v intenzivní péči.
Crit Care Med 2013; 41:S16–S29
Rating:15
Benzodiazepiny versus non-benzodiazepinová sedace u mechanicky ventilovaných kriticky nemocných pacientů:systematické review a meta-analýza
Gilles L. Fraser, John W. Devlin, Craig P. Worby et al.
Meta-analýza celkem 6 randomizovaných studií (1235 pacientů) k posouzení sedace u mechanicky ventilovaných pacientů v intenzivní péči ve skupině s benzodiazepiny a v non-benzodiazepinové skupině. Z výsledků meta-analýzy vychází superiórně sedace dexmedetomidinem nebo propofolem oproti sedaci benzodiazepiny. Non-benzodiazepinová sedace vedla k redukci hospitalizace na ARO/JIP a redukci doby mechanické ventilace. Tento výsledek je potřebné potvrdit dalšími randomizovanými studiemi.
Crit Care Med 2013; 41:S30–S38
Rating:16
Denní přerušení sedace versus cílená lehká sedace u pacientů v intenzivní péči
Christopher G. Hughes, Timothy D. Girard a Pratik P. Pandharipande
Aktualizované guidelines k managementu terapie bolesti, agitace a delíria doporučují denní přerušení sedace nebo cílenou lehkou sedaci jako léčebnou metodu k zlepšení outcome pacientů. Obě metody jsou bezpečné vedou k zlepšení outcome kriticky nemocných pacientů. Z dostupné evidence zůstává nejasná superiorita jedné, nebo druhé metody.
Crit Care Med 2013; 41:S39–S45
Rating:16
TOP 10 mytů o sedaci a delíriu v intenzivní péči
Gregory J. Peitz, Michele C. Balas, Keith M. Olsen et al.
Management bolesti , agitace a deliria u kriticky nemocných může být komplikován vícero faktory. Rozhodnutí k léčbě opioidy, sedativy a antipsychotiky je cílem zlepšení komfortu pacientů a jejich toleranci k invazivním procedurám. Autoři přináší rozbor 10 mytů k tématu sedace a delíria v intenzivní péči:
1.všichni uměle ventilovaní pacienti vyžadují sedativa; 2. Jednodušší péče je o hluboce sedované pacienty; 3. jenom chirurgičtí pacienti v intenzivní péči pociťují bolest; 4. sedativa umožňují spánek na JIP/ARO; 5. delirium je benigní a očekávaný vedlejší účinek pobytu na JIP/ARO; 6. léčba a diagnostika delíria je konzistentní a uniformní; 7. všichni delírující pacienti v intenzivní péči mohou být efektivně medikamentózně léčeni; 8. každodenní přerušení sedativní medikace je nebezpečné; 9. sedativa a analgetika se nekumulují; 10. hluboká sedace a amnézie spůsobená podáním sedativ u kriticky nemocných pacientů vede k lepšímu outcome.
Crit Care Med 2013; 41:S46–S56
Rating:17
Asociace nízké sérové hladiny 25-hydroxyvitaminu D a sepse u kriticky nemocných
Takuhiro Moromizato, Augusto A. Litonjua, Andrea B. Braun et al.
Z výsledků observační studie: deficit 25-hydroxyvitaminu D v přednemocničným období je signifikantní prediktor incidence sepse u kriticky nemocných. Pacienti v sepsi s deficitem vitaminu D mají zvýšené riziko úmrtí během kritické nemoci.
Rating:17
Terapeutická hypotermie a riziko infekce:systematické review a meta-analýza
Marjolein Geurts, Malcolm R. Macleod, Rainer Kollmar et al.
Výsledky observačních studií popisují infekci jako běžnou komplikaci terapeutické hypotermie. Meta-analýza randomizovaných kontrolovaných studií k indentifikaci rizika infekce v návaznosti na terapeutickou hypotermii. Celkem bylo zahrnutých 23 randomizovaných studií na vzorku 2820 pacientů, z toho 49.6% (1398) pacientů bylo léčených hypotermií. U pacientů léčených terapeutickou hypotermií nebylo celkové riziko infekce zvýšené, nicméně bylo zvýšené riziko sepse a pneumonie.
Rating:15
29.9.2013
