Monitoring článků - listopad 2013

Timing CRRT (continuous renal replacement therapy) a mortalita dětských pacientů v intenzivní péči

Vinai Modem, Marita Thompson, Diane Gollhofer et al.

Akutní renální selhání/poškození - AKI a přetížení tekutinama vede často k zahájení kontinuálních metod renální náhrady u kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. V retrospektivní kohortové studii autoři sledovali vliv načasování - timingu CRRT na outcome dětských pacientů. Z analýzy plyne, že časné zahájení CRRT bylo asociováno s nižší mortalitou ve sledovaném souboru.

Crit Care Med 2013;42:00–00

Rating:15
 

Bedside nastavení PEEP-u (pozitivní end.expirační tlak) u pacientů s mírným, středně těžkým a těžkým ARDS (acute respiratory distress syndrome)

Davide Chiumello, Massimo Cressoni, Eleonora Carlesso et al.

Aplikací PEEP-u se vyvarujeme kolapsu recruitovaných části plic. Vyšší hodnoty PEEP by měli být vyhrazeny pro pacienty s vysokou recruitabilitou. V prospektivní studii autoři srovnávali efektivitu bed-side metod k stanovení hodnoty PEEP a následně korelaci s revruitabilitou. Do studie bylo zařazených celkem 51 pacientů s ARDS. Recruitabilita byla změřena CT plic za statických podmínek při 5 a následně při 45 cm H20 během end-expirační/end-inspirační pauzy. K dosažení hodnot PEEP-u byli použité tři metody: metoda založená na plicní mechanice (EXPress, stress index), ezofageální tlak a oxygenační metoda (PEEP dle open ventilation study). První dvě metody vedly k hodnotám PEEP-u bez vztahu k recruitabilitě plicní tkáně a shodně při mírném, středně těžkém a těžkém ARDS. Oxygenační metoda vedla k hodnotám PEEP-u zavislých na recruitabilitě plic s progresivním nárustem od mírné formy k těžké formě ARDS.

Crit Care Med 2013; 42:00–00

Rating:18
 

Intravenózní tekutiny v sepsi

Nithin Karakala, Karthik Raghunathan a Andrew D. Shaw

Septický šok je běžnou a často život ohrožující diagnózou u kriticky nemocných pacientů. Intravenózní tekutinová resuscitace je považována za iniciální a základní krok v managementu sepse a septického šoku. Nejvhodnější tekutinová náhrada zůstává neidentifikována. Článek přináší review současné literatury a EBM důkazů se zaměřením na benefity a nežádoucí účinky nejběžněji používaných intravenózních tekutin u kriticky nemocných pacientů v sepsi. Jako léky první linie by ve světle současných znalostí měli být považovány balancované krystaloidy. Ze skupiny koloidních roztoků může být v některých situacích použít albumin, nicméně hydroxyetylškrob u septických pacientů není indikován.

Curr Opin Crit Care 2013, 19:537–543

Rating:16
 

Onemocnění ledvin: zlepšování outcome/ AKI guidelines u pacientů v intezivní péči

Eric A.J. Hoste a Wouter De Corte

Review guideline KDIGO skupiny (Kidney Disease:Improving Global Outcomes). AKI (akutní renální slehání/poškození) je častým nálezem v populaci kriticky nemocných a je asociován s negativním outcome. Hemodynamická optimalizace zůstává základním kamenem prevence a léčby AKI. Tekutinová resuscitace by měla být prováděná roztoky isotonických krystaloidů. Recentní údaje poukazují zvýšené riziko RRT (renal replacement therapy) a mortality u pacientů exponovaných hydroxyetylškrobu. Dostatečný perfuzní tlak u vazomotorického šoku má být udržován vazopresory. Nefrotoxické léky by měli být vysazeny. Riziko kontrastem indukovaného AKI by mělo profylakticky minimalizované prehydratací roztokem 0,9% NaCl nebo roztokem bikarbonátu. Jiná profylaxe jako intravenózní aplikace N-acetylcysteinu a hemofiltrace nejsou doporučeny. Optimální timing RRT zůstavá nejasný, nicméně přetížení tekutinama je významným faktorem k iniciaci RRT. Kontinuální očišťovací metody jsou preferovány u hemodynamicky nestabilních pacientů, jinak metoda RRT nemá dopad na outcome.

Curr Opin Crit Care 2013, 19:544–553

Rating:17

Neinvazivní ventilace u akutní hypoxemické respirační insuficience: rizikové faktory a nutnost intubace

Arnaud W Thille, Damien Contou, Chiara Fragnoli et al.

Observační kohortová studie k posouzení efektivity NIV u akutního hypoxemického respiračního selhání. Celkem zařazeno 113 pacientů (82 ARDS). Nutnost intubace byla odlišná v ARDS skupině (61%) versus non-ARDS (35%) a dále v závislosti na závažnosti ARDS: 31% u lehkého ARDS, 62% u středně těžkého ARDS a 84% u těžkého ARDS. Mortalita pacientů byla 13% v non-ARDS skupině, a 19% u lehkého , 32% u středně těžkého a těžkého ARDS. Selhání neinvazivní ventilace bylo asociováno s aktivní rakovinou, šokem, středně těžkým a těžkým ARDS, nižším GCS a nižší hodnotou PEEP v době iniciace neinvazivní ventilace. Ve skupině intubovaných pacientů byla celková mortalita 46% a nebyla závislá od času intubace. Z výsledků: neinvazivní ventilace s poměrem intubovaných pacientů 35% v skupině non-ARDS a lehké ARDS prokázala účinnost a může být použitá jako terapie první volby. U ARDS pacientu může být použita s benefitem u pacientů s PaO2/FiO2 > 150.

Critical Care 2013, 17:R269 doi:10.1186/cc13103

Rating:18

Tělesná teplota, závažnost onemocnění a outcome pacientů v těžké sepsi

Shigeki Kushimoto, Satoshi Gando Daizoh Saitoh, Toshihiko Mayumi et al. 

Abnormality tělesné teploty (TT) se běžně vyskytují u pacientů v těžké sepsi. Autoři zkoumali vztah abnormalit tělesné teploty na závažnost onemocnění a outcome pacientů v těžké sepsi. Celkem bylo zahrnuto 624 pacientů, kteří byli rozděleni do 6 skupin dle TT (≤35.5°C, 35.6–36.5°C, 36.6–37.5°C, 37.6–38.5°C, 38.6–39.5°C, ≥39.6°C). Byli srovnávany charakteristiky pacientů, fyziologické data a mortalita. Pacienti s TT ≤36.5°C měli signifikantně horší SOFA (sequential organ failure assessment) skóre a měli taky vyšší 28-denní mortalitu. U pacientů v těžké sepsi byla hypotermie ≤36.5°C asociovaná se zvýšenou mortalitou, orgánovým selháním nezávisle od přítomnosti septického šoku.

Critical Care 2013, 17:R271 doi:10.1186/cc13106

Rating:18

Sepse jako příčina mateřské morbidity a mortality během hospitalizace z důvodu porodu: trendy v čase a nezávislé asociace pro těžkou sepsi

Melissa E. Bauer, Brian T. Bateman, Samuel T. Bauer et al.

Z dat shromážděných za období 1998-2008 v USA plyne, že zatímco incidence sepse se v čase nemění, těžká sepse a se sepsí asociovaná mortalita mají stoupající tendenci. Nezávislými rizikovými faktory pro výskyt těžké sepse a smrti v důsledku sepse jsou městnavé srdeční selhání, chronické jaterní a renální selhání, systémový lupus erythematodes, rescue cerclage. Rizikový je rovněž vyšší věk rodičky, afroamerická rasová příslušnost, dále ma vliv typ zdravotního pojištění a socioekonomické zázemí obecně. Vícečetné těhotenství, předčasná dirupce vaku blan, rezidua po porodu, předčasný porod, krvácení po porodu, porod mrtvého plodu a neplánovaný císařský řez jsou dalšími gynekologickými rizikovými faktory. Naproti tomu elektivní sekce se jeví jako faktor protektivní. Sepse se však často objeví i bez přítomnosti rozpoznatelného rizikového faktoru. Hlavními původci jsou Escherischia coli, stafylokoky, streptokoky a gramnegativní agens.

Anesthesia and analgesia, 2013, October: 1 – 7

Rating: 18


 

30.11.2013

Zpět