Monitoring článků - červen 2014

Aktuální přehled odborné literatury v oblasti sepse.


Časná neuroprotekce po srdeční zástavě

Antonio M. Dell’anna, Sabino Scolletta, Katia Donadello aFabio S. Taccone

Zlepšení outcome pacientů po úspěšné resucitaci je cílem vícero vědeckých výzkumů posledního desetiletí. Navzdory částečnému pokroku v dané problematice zůstává postanoxická encefalopatie nejčastější příčinou úmrtí u dané skupiny pacientů. Terapeutická hypotermie je jedinná léčebná metoda s prokazatelným neuroprotektivním efektem aktuálně používaná v klinické praxi. Experimentální studie ukazují, že její efekt je výraznější při okamžité iniciaci po ROSC. V klinických humánních studiích nevedla přednemocniční terapeutická hypotermie k zvýšení přežívaní a zlepšení neurologického outcome. Terapeutická hypotermie v průběhu resuscitace může být validní alternativou a může vést k zlepšení efektivity této léčebné metody, nicméně aktuálně nejsou dostupné EBM data k potvrzení této hypotézy. Společně s redukcí teploty, implementaci časné hemodynamické optimalizace vede k zlepšení cerebrální cirkulace a minimalizaci sekundárního mozkového poškození. V současné době se objevují nové potenciální neuroprotektivní techniky včetně inhalace plynů (xenon, argon, oxid dusnatý), intarvenózních léků (erytropoetin), které obzvláště v kombinaci s terapeutickou hypotermii mohou vést k zlepšení outcome, nicméně akutálně chybí dostatek kvalitních důkazů k jejich implementaci do běžné klinické praxe.

Curr Opin Crit Care 2014, 20:250–258

Rating:15

Extrakorporální kardiopulmonální resuscitace

David Fagnoul, Alain Combes a Daniel De Backer

Obnovení spontánní cirkulace (ROSC) dramaticky klesá s časem KPR. V kontextu k časovému faktoru úspěšnosti KPR, implementace veno-arteriálního ECMO k asistenci při KPR (ECPR) jak při nemocniční tak i při mimo-nemocniční srdeční zástavě může vést k zlepšení outcome. Autoři přináší review článek věnující se ECPR. Z dostupných dat se ECPR jeví jako možná u srdeční zástavy jak v nemocnici tak v přednemocniční péči. Z recentních dat při implementaci ECPR v průběhu nemocniční srdeční zástavy, vedl postup až k 40-50% přežití pacientů s uspokojivým neurologickým outcome. Výsledky poukazují na kritický interval mezi vznikem zástavy a iniciaci ECMO, který má vliv na mortalitu. Při iniciaci do 30min bylo dosaženou 50% přežití, při iniciaci v intervalu 30-60min bylo přežití 30% a při přesáhnutí 60min bylo přežití 18%. Zavedení ECMO v přednemocniční péči je obtížné, recentní data ukazují na 15-20% přežití při iniciaci ECMO do 60min.

Curr Opin Crit Care 2014, 20:259–265

Rating:18

Ultrazvuk hrudníku v intenzivní péči

Daniel Lichtenstein

Diagnostické ultrazvukové zobrazení hrudníku a plic v intenzivní péči má vzrůstající tendenci. Mezi 10 základních příznaku patři: bat příznak (detekce pleurální linie), lung sliding (poskytující seashore příznak), A linie (horizontální artefakt), quad a sinisoidní příznak indikující přítomnost pleurálních efuzí, tissue-like a shred příznak indikující konsolidaci plíce, B linii a plicní rakety (artefakty indikující intersticiální plicní syndrom), absenci pleurálního posunu v kombinaci se stratosferickým příznakem indikuje přítonmost pneumothoraxu. Při srovnání se standardem (CT) vykazoval USG senzitivitu a specificitu mezi 90-100%. Ultrazvuk proto může být standartní bedside plicní zobrazovací diagnostické vyšetření u kriticky nemocných. Plicní ultrazvukové zobrazení může být použito k diagnostice akutního respiračního selhání, managementu akutního oběhového slehání, redukci radiační zátěže (RTG, CT).

Curr Opin Crit Care 2014, 20:315–322

Rating:19

Rescue bedside laparotomie v intenzivní péči u pacientů neschopných transportu na operační sál

Joerg Schreiber, Axel Nierhaus, Eike Vettorazzi et al.

Prognóza kriticky nemocných pacientů vyžadujících emergentní laparotomii pro težkou respirační nebo hemodynamickou nestabilitu zabraňující transport na operační sál (OR) je bez chirurgické intervence často fatální. Pokus o emergentní bed-side chirurgický zákrok může vést k zhoršení outcome, nicméně rizikové faktory a prediktory podporující klinickou indikaci k operaci nejsou identifikovány. Autoři přináší retrospektivní studii sledující 28-denní přežití celkem 41 pacientů podstupující emergentní laparotomii. Medián věku byl 64 let (od 21 po 83). Nejčastější důvod přijetí do intenzivní péče byla sepse, pneumonie a chirurgický zákrok na pankreatu. Všichni pacienti byli ventilováni, vyžadovali vazopresorickou podporu a byli v stádiu multiorgánového selhání. Z celkového počtu 41 pacientů, 70,7% (29) vyžadovalo kontinuální eliminační metody a 4,9% (2) byli na ECMO terapii. Hlavní indikací k emergentní laparotomii byla suspekce na nitrobřišní krvácení (39,0%), suspektní intestinální ischemie (24,4%) a abdominální kompartment syndrom (24,4%). U 6 pacientů z 10 přeživších byla emergentní laparotomie zhodnocena jako život zachraňující.
Závěrem: u selektované skupiny kriticky nemocných pacientů s vitální indikaci k emergentní laparotomii při závažné kardiopulmonální nestabilitě zabraňující transport na OR, bed-side resuscitační laparotomie na ARO/JIP může být zvažována jako rescue výkon, ačkoliv možno očekávat vysokou celkovou mortalitu.

Critical Care 2014, 18:R123 doi:10.1186/cc13925

Rating:18

TEG® funkční fibrinogen může nadhodnocovat hladinu finbrinogenu

Anna Ĺgren, Agneta Taune Wikman,Anders Östlund et al.

Srovnání hladin fibrinogenu stanovených metodami TEG a podle Clausse u chirurgických pacientů i zdravých dobrovolníků. Z výsledků plyne, že metoda TEG nadhodnocuje hladinu fibrinogenu u obou skupin o přibližně 1 g/l. Z toho plyne, že TEG užitý jako samostatná metoda může neodhalit nízké hladiny fibrinogenu vyžadující terapeutickou intervenci.

Anesthesia and analgesia, 2014, May: 933 - 935

Rating:17

Statiny a delirium v intenzivní péči

Alessandro Morandi, Christopher G. Hughes, Jennifer L. Thompson et al.

Statiny mají pleotropní efekt na zánětlivý proces a koagulaci, co může vést narušení patogenezi deliria. Autoři v prospektivní kohortové studii testovali hypotézu redukce výskytu deliria u kriticky nemocných medikujících statiny. Celkem bylo zařazeno 763 pacientů v šokovém stavu a s akutním respiračním selháním. Dle Confusion Assessment Method se delirium vyskytlo u 588 (78%)pacientů. Z analýzy plyne, že u pacientů medikujících statiny byl výskyt deliria redukován.

Crit Care Med 2014; XX:00–00

Rating:15

Angiotensin II v septickém šoku

Thiago D. Corręa, Victor Jeger, Adriano José Pereira et al.

V randomizované kontrolované animální studii srovnávali autoři v terénu experimentální animální sepse (prase)efekt noradrenalinu a angiotensinu na hemodynamiku, orgánové funkce a respiraci mitochondrií. Angiotensin II redukoval sepsi-indukovanou hypotenzi hemodynamickým efektem na systémové a regionální úrovni (podobně jako noradrenalin). Inhibice angiotenzin konvertujícího enzymu v přemorbidním období zhošovala hypotenzi, nicméně vedla k zvýšení ATP v skeletálním svalstvu. Modifikace osy renin-angiotensin - aldosteron v sepsi se zdá být slibnou intervenční modalitou v sepsi, vyžaduje však další zkoumání.

Crit Care Med 2014; XX:00–00

Rating:15
 




 

 

 

29.6.2014


Zpět