Monitoring článků - srpen 2014

Aktuální přehled odborné literatury v oblasti sepse.


Prediktory funkčního outcome pacientů po intraoperační srdeční zástavě

Anne-Laure Constant, Claire Montlahuc, David Grimaldi et al.

Autoři retrospekticvně sledovali 90-denní funkční outcome pacientů s intraoperačni srdeční zástavou. Celkem bylo do studie zařazeno 140 pacientů a medián věku byl 60 let, 131 (93,6%) pacientů podstoupilo výkon v celkové anestezii, 80 (57,1%) pacientů bylo klasifikavaných jako emergentní výkon. Z celkového počtu sledovaných pacientů se vyskytla srdeční zástava u 73 pacientů (52,1%) pacientů během operačního výkonu. Iniciální rytmus byla asystolie u 73 pacientů , bezpulzová elektrická aktivita u 44 pacientů a fibrilace komor u 23 pacientů. Medián od zástavy k začátku resuscitace byl 0 min a do obnovení cirkulace 10 min. Šokový stav po srdeční zástavě byl diagnostikován u 114 pacientů. Jako příčina zástavy byly identifikovány předoperační komplikace 32,9%, komplikace anestezie 27,9% a chirurgické komplikace 25,7%. Na 90. den, 63 pacientů (45,3%) dosahovalo hodnotu cerebral performance category score (CPCS) 1/2, kde nezávislým prediktorem CPCS 1/2 byla hodnota LODS v den 1 (logistic organ dysfunction score), iniciální rytmus komorová tachykardie/fibrilace a absence terapie adrenalinem během postcardiac arrest syndromu.

Anesthesiology 2014; 121:482-91

Rating:16

Absence nefrotixicity 6% hydoxyetylškobu (HES 6%) 130/0.4 při endoprotetické operaci kolene

Anne Sophie Pinholt Kancir, Lina Pleckaitiene, Torben Bæk Hansen et al.

Hydroxyetylškrob (HES) je běžně používaný plasmaexpandér v perioperačním období, nicméně několik studií poukázalo na jeho potenciální nefrotoxický potenciál u pacientů v sepsi. Autoři testovali hypotézu detekce potenciálního nefrotoxického účinku HES měřením močové exkrece neutrofilního želatinou-asociovaného lipocalinu (u-NGAL) u pacientů s normální renální funkci během endoprotézy kyčelního kloubu. Celkem 40 pacientů bylo randomizováno do skupiny s HES a skupiny s fyziologickým roztokem. Celkem 38 pacientů splnilo protokol studie. Nebyl identifikován signifikantní rozdíl mezi skupinama v hladině u-NGAL, plasmatické hladině kreatininu a koncentraci albuminu v moči. Hladina u-NGAL a hladina močového albuminu byla signifikantně elevována u obou skupin ráno v 1.pooperační den, nicméně během 10-12 dnů se spontánně normalizovala. Střední arteriální tlak byl signifikantně vyšší v pooperačním období v HES skupině. Plasmatická hladina reninu a angiotensinu II byla nesignifikantně odlišná v sledovaných skupinách, hladina aldosteronu byla signifikantně nižší v HES skupině. Plasmatická hladina albumin byla signifikantně redukována u obou skupin, signifikantně výrazněji v HES skupině.
Závěrem: studie neprokazuje žádný potenciálny škodlivý efekt intraoperační infuze 6% HES 130/0.4 na renální funkce u pacientů s endoprotézou kyčelního kloubu.

Anesthesiology 2014; XXX:00-00

Rating:17

Pooperační management pacientů se subarachnoideálním krvácením (SAK) v intenzivní péči

Shaun E. Gruenbaum a Fedrico Bilotta

Review článek popisuje aktuální poznatky a postupy k pooperačnímu managementu pacientů se SAK v intenzivní péči, s příhlédnutím na hemodynamický management, snahou o zlepšení neurologického outcome a managementem kardiopulmonálních komplikací. Vícero hemodynamických monitorů a parametrů může být užitečných k cílení tekutinové terapie, včetně srdečního výdeje, variace tepového objemu a globálního end-diastolického indexovaného objemu. Časná goal-directed hemodynamická terapie u pacientů se SAK vedla recentně k zlepšení outcome u pacientů se špatnou klinickou prognózou a koexistujícími kardiopulmonálními komplikacemi. Recentně vícero laboratórních a zobrazovacích technik bylo vyvinuto k identifikaci pacientů s rizikem vazospazmu po SAK. Objevují se důkazy podporující použití četných profylaktických adjuvantních terapií k prevenci vazospazmů včetně magnézia, inhibitorů fosfodiesterázy -3 nebo terapeutické hypotermie. Intrathékalní podání vazodilatátorů nebo fibrinolytik může být výhodnější ve srovnání se systémovým podáním léků.

Curr Opin Anesthesiol 2014, 27:000–000

Rating:16

Intravenózní suplementace železa k léčbě anémie u traumatizovaných kriticky nemocných: multicentrická, randomizovaná studie

Fredric M. Pieracci, Robert T. Stovall, Brant Jaouen et al.

Suplementace železa vedla k signifikatní elevaci sérového feritinu, nicméně neměla efekt na saturaci transferinu, erytropoézu, koncentraci hemoglobinu a potřebu transfuze EBR koncentrátu. Ve světle výsledků studie rutinní intravenózní suplementeca železa k léčbě anémie u traumatizovaných kriticky nemocných pacientů nemůže být aktuálně doporučena.

Crit Care Med 2014; 42:2048–2057

Rating:18

Arteriální krevní tlak a neurologický outcome v poresuscitační péči

J. Hope Kilgannon, Brian W. Roberts, Alan E. Jones et al.

Guideline k poresuscitační péči doporučují optimalizaci krevního tlaku jako jeden z komponentů neuroprotekce. Autoři v prospektivní studii testovali asociaci středního arteriálního tlaku a dobrého neurologického outcome u pacientů v poresuscitační péči. Z celkové počtu 151 zařazených pacientů 44 (29%) vykazovalo dobrý neurologický outcome (cerebral performance category 1-2). Z analýzy: dlouhodobý střední arteriální tlak nad 70mm Hg byl asociovaný s dobrým neurologickým outcome.

Crit Care Med 2014; 42:2083–2091

Rating:17

Prediktivní hodnota iniciální hladiny laktátu u traumatizovaných pacientů

Afshin Parsikia, Kathleen Bones, Mark Kaplan et al.

Traumatizovaní pacienti vyžadují časné zhodnocení závažnosti poranění. Tramatické skórovací systémy, ačkoliv jsou dobře validovány, mohou být nepřesné s emergentních klinických situacích. Autoři testovali prognostický význam iniciální hladiny laktátu (ISL) k predikci mortality, nutnosti operační intervence (OI) a příjmu do intenzivní péče (ICUA) u traumatizovaných pacientů. Celkem bylo zařazeno 1941 pacientů, kde mortalita v sledované skupině byla 6,2%. Median ISL byl 32mg/dl pro nepřeživších a 21mg/dL u přeživších pacientů. Z analýzy: ISL signifikatně korelovala s mortalitou a nutnosti operační intervence. ISL nedosáhla statistické významnosti jako ukazovatel nutnosti příjmu do intenzivní péče. Iniciální hladina laktátu u traumatizovaných nemocných je rychlým, jednoduchým a levným testem, která umožnuje rychlou stratifikaci závažnosti poranění a může predikovat mortalitu a nutnost operační intervence.

SHOCK, Vol. 42, No. 3, pp. 199Y204, 2014

Rating:18

29.8.2014


Zpět